RECENZE: Hladová přání

0:06

Autorka: Tereza Matoušková
Nakladatelství: Krigl
Počet stran: 100
Ilustrace: Alena Kubíková


Také občas přemýšlíte nad tím, kolik tajných přání vlastně máte a jak moc byste si přáli, aby byly splněny? Vydejte se tedy do tajemného, magického Podmoří, do kláštera Tark Itlen a prozkoumejte spolu s Jukatou temné podzemní chodby, ukrývající hrůzné nebezpečí. Pak vás hlad po přáních možná lehce přejde…


Pro začátek bych si dovolila pár slov o autorce samotné.
Tereza Matoušková je mladá a nadějná česká spisovatelka fantasy literatury. Z internetu ji můžete znát též jako Temnářku, pod touto přezdívkou vede i svůj blog. Za sebou má již řadu úspěchů v různých literárních soutěžích, několik jejích povídek a básní vyšlo ve sbornících, na své náklady vydala dvě knihy a letos v září ji agentura Krigl vydala její třetí knihu s názvem Hladová přání. A o té zde dnes bude řeč.
Stejně jako většina autorčiných příběhů se i Hladová přání odehrávají v jejím fantaskním světě Podmoří. Hlavní hrdinkou je dospívající dívenka Jukata, která žije v klášteře Tark Itlen jako schovanka místního velekněze Atalana. Jukata je velice zvídavé děvče a není proto divu, že když pocítí náhlou samotu a nezájem ze strany dospělých, najde si svou vlastní zábavu a rozhodne se samotná prozkoumat temné chodby pod klášterem, které byly nedávno objeveny. Jenomže to nakonec nebyl tak dobrý nápad, jak se zprvu mohlo zdát, jelikož tam narazí na něco, co mělo zůstat skryto…

V knize se setkáme se čtyřmi důležitými postavami a to s Jukatou, Femorianem, Atalanem, Zorenou a Cukrátkem. Co na charakterech postav oceňuji je to, že žádná z nich – vyjma Cukrátka – nebyla vyloženě „hodná“ nebo „zlá“. Každá totiž měla dobré vlastnosti, ale zároveň také svá nejrůznější tajemství a „strašáky ve skříni“. A vlastně ani o Cukrátkovi nemůžeme s jistotou říct, že je vyloženě zlý.
Já osobně jsem si oblíbila Femoriana, který je tím typickým sympaťákem, kterého si mnohé čtenářky jistě velmi oblíbí. Ale také postavu Jukaty, která mi svým chováním občas připomínala mou jinou oblíbenou knižní postavu a to Ciri ze Zaklínače.
O postavách samotných, o jejich minulosti a životech se toho příliš nedozvíme, vše je nastíněno jen v náznacích. Stejně tak je to i se samotným prostředím Podmoří. Díky tomu mohou Hladová přání působit méně propracovaně. Příběh Jukaty je ale jakoby vytržen z důležitějšího dění a velkých událostí v Podmoří, takže tuto zdánlivou nepropracovanost jsem vnímala jako součást celku, v tomto příběhu zkrátka nebylo nutné vše rozebírat do detailů, šlo především o konkrétní zápletku. Ale je jistě dobré znát také děj dvou předchozích knih. Já jsem je ovšem nečetla a přesto jsem se v příběhu dobře zorientovala.
Největším plusem Hladových přání však bezesporu jsou dobře napsané a především vtipné dialogy, na kterých příběh prakticky stojí. Postavy řeší i úplně obyčejné problémy, hlavně co se vzájemných vztahů týče a vznikaly tak velmi vtipné okamžiky, u kterých jsem se opravdu hodně nasmála.
Ovšem, najdeme zde i prvky z temné fantasy, okamžiky, při kterých vám bude běhat mráz po zádech, a budete se strachovat o své oblíbence. Potom ale opět přijde nějaká vtipná scéna, která ten strach vyváží.
Je to ale zejména autorčina osobitost, která mě na knize nejvíce zaujala. Právě ona osobitost a originalita totiž Hladová přání úplně odlišuje od mnoha ostatních fantasy a dělá z nich jedinečný, vtipný ale zároveň i temný příběh k zamyšlení, který určitě stojí za přečtení. A jsem si jista, že v budoucnu o Tereze ještě hodně uslyšíme.
8/10
Za výtisk bych chtěla moc poděkovat autorce Tereze "Temnářce" Matouškové.
Knihu si můžete objednat například na bux.cz.
Navštivte také autorčin blog, kde naleznet více o Podmoří a mnoho dalšího: http://temnarka.blog.cz/

You Might Also Like

0 komentářů

Moc děkuji za každý komentář!

Popular Posts

Like us on Facebook

Flickr Images