RECENZE: Povolání - Zaklínačka

17:40

Žádný Geralt z Rivie, žádné lektvary a znamení, ale jedna mladá studentka magie a namísto meče ostrý jazyk. To je Volha Redná, hlavní hrdinka humorné fantasy z pera Olgy Gromyko. A jak hlásá samotná anotace knihy, nejedná se o nástupkyni výše zmíněného Geralta ani Harryho Pottera, či jiného fantastického hrdiny, je tady prostě Volha a pokud se rozhodnete dát ji šanci, čeká vás zábavné i nebezpečné dobrodružství, plné upířího šarmu a česneku.



 Volha je mladičká, přesněji řečeno osmnáctiletá studentka Starminské Vysoké školy magie, věštění a bylinářství. Zde se, jako jedna z mála dívek, věnuje učení praktické magie a v budoucnu se tak bude věnovat i zabíjení všelijakých potvor, ohrožujících lidi, jako jsou třeba strigy či vlkodlaci. Nedá se však říct, že patří k výborným a všemi oblíbeným studentům, právě naopak. Díky své přílišné drzosti je neustále v nějakém průšvihu a tak není ani divu, když se jí škola pokusí zbavit a vyšle ji na nebezpečnou cestu do Dogevy, města upírů, kde údajně řádí jakási děsivá příšera a postupně likviduje také zkušené mágy, kteří se rozhodli podívat se jí na zoubek. A tak se tedy Volha ocitne v Dogevě, mezi upíry, o kterých kolují nepříliš pěkné zvěsti. Panovník, stojící v čele upírské komunity není jejím příjezdem příliš nadšen, očekával spíše nějakého ostříleného zaklínače, ale Volha je odhodlaná tajemství okolo obludy odhalit a rozhodně se jen tak nevzdá. A ve volném čase se navíc ještě pustí do psaní zápočtové práce na téma upírské společnosti, rozhodnuta vyvrátit nepěkné pověry o této rase. Ostatně si k upírům postupně našla cestu a zjistila, že rozhodně nejsou tak děsiví…


Tato kniha dokáže opravdu zaujmout, ne akcí a krvavými boji, ale humorem a vtipnou, sympatickou hlavní hrdinkou. Její ironické poznámky a neustálé vtípky nás provází celým příběhem a občas jsem se opravdu dobře nasmála. Je téměř nemožné si Volhu neoblíbit, zvlášť když jí máte věkově i povahově blízko. Celý děj vlastně sledujeme z jejího pohledu a je to právě ona, kdo má v knize největší prostor, ovšem na úkor ostatních postav, které autorka příliš nepropracovala. Vše se točí okolo Volhy a Lena, panovníka Dogevy, o nějakých dalších postavách nemůže být moc řeč.

Co se mi hodně líbilo, byl postupně se vyvíjející vztah Volhy a Lena, který nepostrádal romantiku a vtipné rozhovory. Škoda jen, že nakonec zůstal prakticky jen na přátelské úrovni, snad se dočkáme někdy příště.
Po příběhové stránce je ale kniha poněkud slabší. Boj s tajemným monstrem byl odsunut kamsi do pozadí a nakonec dostal prostor jen na několika posledních stránkách. Většina dění se točila právě okolo odhalování upírského života a zvyklostí a prostor také dostaly svižné dialogy a vtipné hlášky. Mě osobně se velmi líbilo pojetí upírů a jejich společnosti, bavilo mě odhalování skutečnosti o jejich životě a to, jak Volha postupně popřela všechny ty nesmyslné mýty.

I přesto, že mě zklamala nedomyšlenost děje okolo příšery a odfláknutý závěr, musím říct, že se mi kniha velmi líbila a pobavila mě. Čte se rychle a lehce, má spád, během čtení jsem nenarazila ani na žádnou část, se kterou bych měla problém a u které bych se nudila, a když přičteme sympatickou Volhu a k tomu všemu ještě navrch úžasnou ilustraci na obálce, kterou má na svědomí Roman Kýbus, jak už je u Zoner Pressu, co se fantasy týče, zvykem, máme tady ideální počtení pro milovníky humoru, upírů a fantasy. Uvidíme, co přinesou další díly.

Anotace: Fantasy dobrodružství o mladé zaklínačce, která se umí ohánět lépe slovy než mečem a dar použití magie dostala snad od všech sudiček.
Volha Redná, osmnáctiletá studentka praktické magie, dostane za úkol vydat se do upírského panství a zjistit, co je pravdy na hlášení o tamním výskytu krvelačného netvora. Podivné je, že takovým úkonem byla pověřena právě ona, ne nějaký jiný, zdatný zaklínač. Navíc prostředí plné upírů není právě ideálním místem pro mladou dívku… Hlavní hrdinka má ovšem dvě silné zbraně: talent pro magii a ostře nabroušený jazyk. Nezalekne se skoro ničeho – ani partičky nabroušených upírů, ani podivné příšery, která ji chce sežrat, ani protivného profesora. Snad jen ta zápočtová práce, co musí napsat, jí dělá vrásku na čele.
Humorná fantasy o drzé mladé zaklínačce je napsána svižným jazykem, čtenáře snadno zaujme a pobaví. Sympatická hlavní hrdinka je nosným pilířem celého příběhu, vyšperkovaného vtipnými dialogy a dobrodružnou zápletkou. Nejedná se o následovnici ani Harryho, ani Geralta… je tu prostě Volha.

  • Autorka: Olga Gromyko
  • Překlad: Ing. Pavel Weigel
  • Forma: hardback
  • Počet stran: 224
  • Rok vydání: 2012
  • Vydal: Zoner Press
Za recenzní výtisk tímto děkuji nakl. Zoner Press.
Anotace i obálka použity ze stránek nakladatelství.
Knihu si můžete objednat přímo na stránkách nakladatelství Zoner Press.

You Might Also Like

0 komentářů

Moc děkuji za každý komentář!

Popular Posts

Like us on Facebook

Flickr Images