RECENZE: Tanec ve stínech

22:11


Harold Stín není typickým hrdinou. Netouží po slávě a uznání, netouží po dobrodružstvích a velkých činech. Nejraději by se držel svého řemesla, je totiž poměrně úspěšným zlodějem, osud mu ale bohužel připravil nečekaný úkol, který může splnit jen on, jakožto Tanečník ve stínech. Vydává se proto se skupinou na nebezpečnou výpravu pro Duhový roh, aby zastavil děsivého Bezejmenného a zachránil tak svět před zkázou. Haroldovo dobrodružství pokračuje…



A pokračuje prakticky v okamžiku, kdy jsem ho s jeho společníky opustili, bez úvodu, bez rekapitulace předchozích událostí. Zda je to tak dobře či ne, si musí odpovědět každý sám, ale časový odstup zde byl a při takovém množství postav se může lehce stát, že se čtenář hned nezorientuje či se dokonce v příběhu ztratí.

Zůstaňme chvíli u zmíněných postav, kterých sice není přehnaně mnoho, ale problém je spíše v tom, že každá z těchto postav má hned několik přezdívek, které se v průběhu příběhu neustále střídají, takže jsem měla i ke konci pořád trochu problém se orientovat, kdo vlastně řekl tohle nebo kdo udělal támhle to.

Teď k těm pozitivnějším záležitostem… Pravdou je, že jsem od druhého dílu nečekala tak moc. Představovala jsem si totiž, že nyní už půjde pouze o putování skupinky hrdinů za záchranou světa, což tady bylo už, no řekněme, že mnohokrát a je to poměrně ohrané téma. Ale brzy jsem poznala, že to byla chyba a Pechov překvapil.

Jak jsem už zmínila, s Haroldem se setkáváme přesně tam, kde jsme ho v „Tulákovi ve stínech“ opustili, to znamená na cestě do Rannengu, kam tedy spolu s ostatními šťastně doputují. Mělo jít pouze o krátkou zastávku v tomto velkém městě, nicméně se naštěstí docela protáhla, takže většina knihy se odehrává právě zde a ne někde na prašné cestě do nebezpečného Paláce Kostí, kde se ukrývá tajemný artefakt, Duhový roh, který jediný má sílu zničit Bezejmenného. Zažijeme zde s hrdiny mnohá dobrodružství a nebezpečí, mnohdy totiž půjde dokonce o holý život.

 Příběh sám o sobě by jistě nebyl tak zajímavý, nebýt skvělých postav a také humoru, se kterým se setkáme snad na každé stránce. Samotné postavy jsou velmi zábavné, i když jejich charaktery nejsou nijak zvlášť promyšlené a ani se nevyvíjejí, což ale opravdu vyvažuje onen vtip. Hlavním tahounem prakticky byl malý, nezbedný goblin Kli-Kli, který příběh skutečně oživoval. Samozřejmě nesmím zapomenout ani na hlavního hrdinu Harolda, který je velmi sympatický. Dalšími výraznějšími postavami jsou Hallas s Delerem, veselá dvojka, jejichž neustále handrkování k tomu prostě patří. Díky těmto postavám v knize najdete množství skvělých, vtipných hlášek a svižných dialogů, které z docela obyčejného, klasického námětu dělají originální a zajímavý příběh.


Závěrem bych řekla, že „Tanec ve stínech“ dalece převýšil předchozí díl, který byl poměrně zmatený a nestálý. Autor teď opustil jakékoli odbočky a začal se věnovat pouze jediné dějové linii, i když několikrát narazíte na vzpomínkové části, které ale příběh příjemně osvěží. Při čtení se nepochybně pobavíte, ale čekají vás i smutnější a vážnější momenty či skutečné napětí. „Tanec ve stínech“ stojí na klasických prvcích fantasy, ale Alexej Pechov tomu dodal originalitu a šťávu.

V neposlední řadě bych ráda zmínila i velice pěkné zpracování knihy, prakticky bez překlepů s kvalitní vazbou a velice pěknou ilustrací na obálce. Jen škoda, že uvnitř už nenarazíme na nádherné kresby Romana Kýbuse, které vždycky potěší oko. Ale to nevadí, čtenářský požitek to rozhodně nezkazí, a pokud si zrovna nelibujete v náročných dílech s moudry na každé straně a toužíte si přečíst něco odpočinkového, rozhodně po „Tanci ve stínech“ sáhněte.
  • Autor: Alexej Pechov
  • Překlad: Jana Tučníková
  • Série: Kroniky Sialy
  • Díl: 2.
  • Forma: hardback
  • Počet stran: 320
  • Nakladatelství: Zoner Press
  • Rok vydání: 2011
Dobrodružná výprava cynického zlodějíčka Harolda a jeho nesourodého doprovodu pokračuje! Mohou hbité zlodějské prsty a důvtip zachránit celý svět?
Mír v Siale a životy jejích obyvatel ohrožuje mocný a nelítostný čaroděj a jediné, co ho může zastavit, je Duhový roh. Tento artefakt z dávných dob nabitý nesmírnou magickou silou se nachází ukrytý ve strašidelném Paláci kostí. Dostat se k němu přes všechna možná i nemožná ochranná opatření ale není vůbec snadné. Jedinou nadějí je artefakt ukrást. A tak si král a Řád mágů najmou chytrého a světem protřelého chmatáka Harolda Stína.
Harold se spolu se svým podivným doprovodem čítajícím elfskou princeznu, věčně rozhádanou dvojici gnóma a trpaslíka, zeleného gobliního šaška a bandu několika dalších královských bojovníků vydává na cestu a doslova na každém kroku dává svou kůži všanc. Jenže zakázka je zakázka a jednou dané slovo nemůže vzít slušný zloděj zpět.
Ve druhém díle trilogie Kroniky Sialy navazuje Alexej Pechov na zábavný a dobrodružný příběh Tuláka ve stínech. V Tanci ve stínech však staví Haroldovi do cesty snad ještě víc překážek a nepřátel. Zároveň mu ale dává poznat i hodnotu opravdového přátelství. Harold není typický hrdina velkých slov nebo okázalých skutků, ale nebezpečí se nebojí a odhodlaně a s vervou bojuje. (Anotace)

Zahraniční trailer ke knize:

Související články: Tulák ve Stínech (recenze na první díl série)

Knihu si můžete objednat na stránkách nakladatelství.
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Zoner Press.
Anotace a obálka převzaty ze stánek nakladatelství.

You Might Also Like

0 komentářů

Moc děkuji za každý komentář!

Popular Posts

Like us on Facebook

Flickr Images