RECENZE: Inheritance

13:39


Tak dlouho jsme čekali. Dokonce to vypadalo, že se ani nedozvíme, jak to všechno dopadlo. Ale nakonec jsme se přece jen dočkali a Paolini dopsal Inheritance - poslední díl Odkazu Dračích jezdců, který by měl završit celou sérii. Ale je to skutečný konec? No, to se teprve uvidí...

Autor:Christopher Paolini
Originální název: Inheritance
Série: Odkaz Dračích jezdců
Díl: 4.
Vydavatel: Fragment, 2012
Žánr: fantasy, draci
Anotace:
Není tomu tak dávno, co byl Dračí jezdec Eragon obyčejným chudým farmářským chlapcem a jeho dračice Safira pouhým modrým kamenem v lese. Nyní právě na nich závisí osud celé civilizace. Dlouhé měsíce výcviku a bojů přinesly mnohá vítězství a naději, ale také srdcervoucí ztrátu. A ta nejtěžší bitva je přitom teprve čeká: musí se postavit samotnému Galbatorixovi. Aby zvítězili, potřebují být neskutečně silní a odvážní. Pokud to nedokaží oni, neporazí Galbatorixe nikdo. Druhá šance neexistuje.
Jezdec a jeho drak došli dál, než se odvážil kdokoli jiný. Ale podaří se jim porazit samotného krále zla a obnovit v Alegaësii spravedlnost? A pokud ano, co budou muset obětovat?
V Inheritance, čtvrté a poslední části světoznámé řady Odkaz Dračích jezdců, je konečně vše odhaleno.
 
Eragon už není vesnickým chlapcem, kterým býval. Nyní je z něj skutečný Dračí jezdec a před ním konečně stojí poslední velká a závěrečná bitva. Vardenové se rychle blíží k Uru'beanu, cestou odbývají další a další města a pomalu, ale jistě blíží se ke Galbatorixovi. Eragon si začíná uvědomovat, že se jeho nejdůležitější úkol - porazit krále - neúprosně blíží a on ještě není natolik silný, aby to zvládl...
Příběh začíná pěkně akčně. Čtenář je vržen do víru bitvy a vlastně celá první polovina se nese ve stejném duchu - to znamená postupování Vardenů k Uru'beanu a dobývání měst Království. I přesto, že se tato část knihy tváří poměrně akčně, je místy až nudná. Stejně jako v předešlém díle sledujeme příběh střídavě z Earagonova a Roranova pohledu.
První část Inheritance na mě tedy působila poněkud rozpačitě. Opět čtenář místy narazí na zdlouhavé popisy, které zbytečně brzdí děj a jen vyplňují mezery v příběhu. Abych se přiznala, z první poloviny mi toho v hlavě příliš nezůstalo, protože se tam vlastně neudálo nic natolik zajímavého, aby to stálo za zapamatování. Jako by příběh začínal teprve druhou polovinou, která je daleko zajímavější a napínavější než ta předešlá. Takovým pomyslným mezníkem mezi těmito částmi je jedna významná a docela nečekaná událost a také to, že se na scéně konečně objevuje také Murtagh a čtenář má šanci se o něm zase něco více dozvědět.

Také se rychle blíží závěrečný boj s Galbatorixem a i když je snad všem čtenářům jasné, jak skončí, je jeho závěr docela překvapující a originální.
Úplný závěr série je pak hodně pozvolný, ale dle mého názoru povedený. Ano, opět byl velmi předvídatelný, stejně jako celý příběh, ale vyvolal ve mě ty - pro konec - správné emoce, jako smutek, dojetí i radost. Řekla bych, že Paolini zakončil svou dračí sérii velmi dobře a nadšení čtenáři dokonce mohou doufat v další pokračování, i když, já bych byla radši, kdyby Inheritance bylo skutečným závěrem a Paolini už se k Eragonovi a Safiře nevracel. Nicméně, on sám potvrdil, že by rád napsal další příběhy, v nichž by se více zaměřil na jednu z postav a to Angelu.

Najdou se samozřejmě nedostatky a věci, které mě docela zklamaly, jako třeba to, že Paolini nedal větší prostor Murtaghovi, který by si jistě zasloužil nějakou tu vlastní kapitolu. Také to, že některé věci zůstaly nevysvětleny, ale všechno se asi zkrátka vychytat nedá. Je tady také ona neoriginalita, která je Paolinimu velmi často vytýkána, ale uvědomte si, že je to kniha zaměřena především na mladší čtenáře, kteří toho za sebou ještě nemají tolik, takže si toho, že se kniha podobá jiné sérii ani nevšimnou a nezáleží jim na tom. Mě osobně to nijak zvlášť nepřekáželo a našlo se i pár poměrně originálních a zajímavých věci, jako třeba kočkodlaci... Větším problémem podle mě je ten velký rozestup mezi třetím a závěrečným dílem, během kterého mnoho čtenářů dorostlo a dospělo natolik, že už nebudou Eragonovým příběhem tak okouzleni jako předtím.

Inheritance je rozhodně nejlepší knihou ze série Odkaz Dračích jezdců, ale bylo by trochu smutné, kdyby to tak nebylo. Vždyť autor dospěl a tedy logicky se musel i trochu vypracovat. Posun patrný je. Kniha je rozhodně akčnější a čtivější než předchozí Brisingr a zajímavější než předchozí díly. Autor se snažil dostat do příběhu originalitu a něco svého a to se mu myslím i docela povedlo. Já osobně jsem s koncem spokojená a rozhodně nelituji toho, že jsem si Odkaz přečetla.

Závěrečné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji nakl. Fragment.
Knihu si můžete objednat na stránkách nakladatelství.
Zasoutěžit si o ni můžete na Knižním vesmíru či Fantasy Planet.

You Might Also Like

0 komentářů

Moc děkuji za každý komentář!

Popular Posts

Like us on Facebook

Flickr Images