3hvězdičky

RECENZE: Soumrak templářů - Hledání svatého kříže

16:00

Autor: Tony McMahon
Série: Soumrak Templářů
Díl: 1.
Žánr: historický román
Forma: hardback
Počet stran: 352
Vydavatel: Knižní klub
Rok vydání: 2014
Anotace: Román zavádí čtenáře do vzrušujícího období středověkých křížových výprav. O Vánocích roku 1144 bylo dobyto město Edessa, centrum prvního křižáckého státu. Přitom se do muslimských rukou dostal i vzácný relikviář s úlomkem dřeva z kříže, na němž zemřel Kristus. Anglický templář William z Mandevillu se po letech bojů ve Svaté zemi vrací do vlasti a dozvídá se, že jeho otec byl zabit při vzpouře proti králi Štěpánovi z Blois. Po mnoha peripetiích se William opět připojuje ke křížové výpravě a sehraje významnou úlohu při obléhání Lisabonu. Město nakonec padne, William získá zpět vzácnou relikvii a slavně přijíždí do Anglie. Podaří se mu uniknout z Toweru, kam ho dá uvrhnout zrádný bratr Geoffrey, a stává se novým hrabětem z Essexu.



foto

July Book Photo Challenge: 13. - Knihovnička

10:00

Zrovna před pár dny jsem si kompletně přeorganizovala a uklidila knihovnu, takže se vám tady můžu rovnou pochlubit… P.S. Pro plnou velikost fotek vždy klikněte na obrázek ;)


4hvězdičky

RECENZE: Silo

14:36

Autor: Hugh Howey
Série: Silo
Díl: 1.
Žánr: sci-fi/post-apo/dystopie
Forma: harback
Počet stran: 496
Vydavatel: Knižní klub
Rok vydání: 2014
Anotace: V silu pod zemí, zamořenou jedy, se ukrývají lidé: naučili se tu žít, milovat se i umírat. Jednou za čas je někdo z nich vyslán na povrch čistit senzory. Ví, že se nikdy nevrátí. Ví, že jde na smrt…
Po letech udržování křehké rovnováhy se však systém octne před zhroucením. Hluboko ve spodních patrech, ovládaných lidmi z mechanického úseku, se vzedme vlna odporu proti takřka všemocnému IT oddělení. Mají naději na úspěch? Odkryjí děsivá tajemství přísně střežených serverů? A chtějí je vůbec znát?
Silo je jedinečný postapokalyptický sci-fi thriller, který lze číst jako varování i jako věštbu. I proto se setkal s nebývalým celosvětovým čtenářským zájmem a ohlasem.
Filmovou verzi se chystá natočit Ridley Scott (Vetřelec, Blade Runner, Gladiátor).

foto

July Book Photo Challenge: 7., 8. a 9. den

1:12

Posledních pár dnů bylo docela hektických a já si prostě nenašla čas cokoli přidat. Před pár dny jsem se celý večer rozhodovala, jestli si pořídit nebo nepořídit čtečku a pak, když jsem si ji konečně objednala bylo tolik hodin, že už se mi nic přidávat nechtělo. Další den jsem spíše jenom četla a pak byla ve městě a taky jsem si nenašla čas. Předevčírem u nás šíleně pršelo a bouřilo a několikrát za den nám vypadla elektřina. Odpoledne jsem si pak šla vyzvednou balíček knížek do Zásilkovny a ještě i svou novou čtečku (o té jindy) a když jsem přišla domů, zjistila jsem, že nemám klíče a po chvíli vzpomínání jsem si uvědomila, že zůstaly ležet v Zásilkovně, kde už v té době bylo samozřejmě zavřeno. Hurá. Takže jsem musela přes celé město k babičce pro náhradní klíče a zase zpátky domů a to jsem už byla úplně vyplivnutá. Doma jsem samozřejmě zkoušela, jak funguje čtečka a v noci jsem nespala, protože jsem byla ve stresu z toho, že jsem ztratila klíče a bála jsem se, že je tam druhý den už nenajdu. To by byl malér… Naštěstí jsem je našla a dneska jsem si taky konečně našla chvilku na zveřejnění dalších fotek. Nicméně, pozítří odjíždím pryč, takže zítra si musím ještě pár článku připravit a je to v poslední době nějaký frmol :)

Ale teď už konečně ty fotky…

Květiny
Vybrala jsem i tématickou knihu…

challenge

Pětistovka je jen číslo podruhé

23:26


Minulý rok u Laurdes běžel takový super projekt "Pětistovka je jen číslo" a letos se zase vrací! Co je úkolem tohohle projektu? To je úplně prosté, zkrátka přečíst alespoň nějakou knihu, která má 500 a více stran. Jednoduché, ne? No, minulý rok mi to asi nějak moc nevyšlo, tak to zkusím letos zase a uvidíme. Každopádně mám jednu výhodu a to tu, že momentálně mám rozečtenou knihu, která má více jak 500 stránek, takže kdyby nic víc, alespoň tu jednu na 100% dočtu. A dál se uvidí…

Největší smůla je to, že se chystám číst pár knížek, které mají lehce pod 500, což je docela smůla :) A navíc jsem dočetla před nedávnem Silo, která má v českém vydání 496 stran a v tom originálním 509. Tak teď nevím, nejraději bych ji taky započítala, jen hloupé 4 strany :D

Tak a tady je můj malý seznam knížek, ze kterých budu pravděpodobně vybírat. Některé jsou stejné, jako minulý rok, protože jsem je stále ještě nepřečetla…
  1. Vladař - C. J. Sansom (520 stran) - právě čtu
  2. Pilíře země - Ken Follett (928 stran)
  3. Tanec s draky - G. R. R. Martin (1178 stran)
  4. Zlodějka knih - Markus Zusak (528 stran)
  5. Wolf Hall - Hilary Mantelová (536 stran)
  6. Jméno růže - Umberto Eco (509 stran)
  7. Zaklínač VII. - Paní Jezera - Andrzej Sapkowski (559 stran)
  8. Nezbytné věci - Stephen King (736 stran)
  9. Ranhojič - Noah Gordon (680 stran)
  10. Katedrála moře - Ildefonso Falcones (536 stran)
Samozřejmě nemůžu přečíst všechny, to bych určitě nezvládla. Budu ráda, když přečtu dvě, ale jako cíl si dávám tři, protože jsem ráda optimistická :) Takže, stejný cíl jako loni, ale doufám, že výsledek bude o něco lepší…


foto

July Book Photo Challenge: 5. - Nesnadné dočíst

21:10

Znáte to, vždycky se najde nějaká kniha, kterou je nesnadné dočíst a důvody pro to mohou být různé. Já jsem vybrala knihu, kterou jsem začala číst minulé léto a stále jsem ji nedočetla. Nebo spíše jsem ji od loňska nečetla, zkrátka jsem ji na čas odložila. Ale nechápejte to špatně, ta kniha je výborná, jen je to taková bichle, že se těžko dá někam nosit a i při čtení se docela těžce drží. Dalším důvodem, proč ji nemůžu dočíst může být i to, že znám seriálové zpracování a vím tak, co se stane a jak příběh skočí. Přesto bych ji moc ráda dočetla, kdyby už třeba jen proto, že mám doma i druhý díl, na který jsem hodně zvědavá…



A tady můžete vidět, kam jsem se zatím dostala…

Nejen knižní zápisky

O tom, jak jsem prožila čtyři roky na té nejlepší střední škole na světě…

13:49




Tenhle článek jsem chtěla napsat už dlouho, ale pořád jsem to odkládala až dneska jsem si řekla, že by bylo přece jen dobré ho napsat a navíc jsem měla zrovna chuť napsat něco sentimentálního. Je to docela obsáhlé a jak už název napovídá, je tom o tom, jak jsem strávila čtyři roky na střední škole. Druhá polovina pak tak nějak shrnuje to, jak jsem přežila maturitu. Když se na ten článek ale zpětně podívám, mám pocit, že je nedostatečný a že nedokážu úplně slovy popsat, jaké to všechno bylo. Ale snažila jsem se, takže tady to je…

Asi bych začala tím, na jakou školu jsem vůbec chodila. Byla to škola, kterou jsem si v devítce vybrala na poslední chvíli a prakticky náhodou a ani jsem nepočítala s tím, že bych tam vůbec šla. Ale nakonec jsem šla právě tam. Tehdy jsem si podávala 3 přihlášky a z toho byly dvě na zemědělskou školu v Českém Těšíně a ta poslední byla na Střední odbornou školu Waldorfskou v Ostravě. Už jenom ten název je zvláštní, co?
No, každopádně, dopadlo to tak, že jsem skončila právě na Waldorfu, což je vlastně lyceum s technickým nebo humanitním zaměřením. Proč jsem si nakonec vybrala právě tuhle školu, když mě tehdy přijali na všechny je mi dodnes záhadou, ale prostě to tak dopadlo. A dneska jsem za to neskutečně ráda.

Nebudu se tady zabývat tím, o čem je waldorfská pedagogika, jejímž zakladatelem je Rudolf Steiner, jen ve zkratce vám řeknu, že se tahle škola od ostatních v mnohém liší. Tak pro začátek - není to škola pro postižené a není ani nijak nábožensky zaměřená, nesedí se tam na polštářcích a nezpívají se písničky. Tedy, vlastně zpívají, ale kromě toho se samozřejmě i učí. Liší se především v tom, že neprobíhají klasické 45 minutové hodiny a za jeden den člověk nemá "x" předmětů. Ne, místo toho jsou tzv. epochy, které délkou odpovídají přibližně dvěma vyučovacím hodinám. Vždycky jsou dopoledne dvě takové epochy a mezi nimi je klasická dlouhá přestávka. 1 epocha = 1 předmět a takový předmět probíhá vždycky 3 - 4 týdny v kuse. To znamená, že jsme měli třeba 4 týdny v kuse jenom matiku v první epoše a dějepis v té druhé. Pak byla odpolední pauza a odpoledne pak probíhá už klasická 45 minutová výuka, kde byly hlavně jazyky. A po těch čtyřech týdnech se předměty zase vyměnily a měli jsme například biologii a výtvarku. A tak se to po celý rok střídalo. Zní vám to jako blbost? Nenechte se zmýlit, blbost to rozhodně není. Díky tomu, že se předměty nestřídají tak rychle po sobě, má člověk možnost se do daného předmětu pořádně ponořit a může se soustředit jen na něj, takže pak v hlavě nemá takový nesmyslný guláš všeho možného. Navíc člověku ani neutíkají souvislosti, naopak, pěkně se všechno nakonec propojí. 

foto

July Book Photo Challenge: 3. - Něžné/jemné čtení

20:48

Nebyla jsem si jistá, co vybrat, asi moc podobných knížek nečtu, ale nakonec jsem si vzpomněla na Jane Austen, která do této kategorie rozhodně patří, takže tady jsou dvě knížky, které jsem od ní zatím četla a obě se mi moc líbily. Ještě mě doma na poličce čeká Emma…



Zaujalo mě

Zaujalo mě: Čtení na dovolenou

10:00

Jeden takový menší příspěvek do velmi nepravidelné rubriky "Zaujalo mě", tentokrát o knížkách, které mě v poslední době zaujaly a ráda bych si je pořídila během své dovolené v Čechách nebo později v Praze v Luxoru. Proto ten podtitul - čtení na dovolenou. Jedná se jak o relativně nové knihy, tak i o straší kousky, které se mi podařilo objevit. Třeba vás z toho taky něco zaujme…


A hned na začátek taková bomba! Vidíte tu šílenou obálku? Ta je prostě a jednoduše brutální! Tuhle knížku musím mít, i když na druhou stranu z ní mám fakt strach, protože horory o satanovi a posednutí - přestože se na ně ráda dívám - mě opravdu děsí a mám před nimi docela respekt. Nedokážu si představit, jaké by bylo o tom číst, protože jsem ještě žádný horor v knižní podobě nečetla, ale zkusím to a uvidím. Každopádně, v kinech se zrovna hraje i film, který s touto knihou nějak souvisí a pracují na něm stejní lidé jako na hororu Sinister a V moci ďábla, což rozhodně vypadá zajímavě…

Anotace: 
Podle skutečných případů Ralpha Sarchieho, seržanta NYPD
Ralph Sarchie pracuje jako policista v 46. newyorském okrsku v jižním Bronxu. Kromě toho se ale zabývá i tajemnem, jak tomu sám říká. Vyšetřuje případy démonické posedlosti a asistuje při exorcismu, při vymítání nejhoršího – a nejnebezpečnějšího – nepřítele lidstva. V této knize zobrazuje neuvěřitelné skutečné zločiny a případy nelidského zla, které nebyly nikdy vyřešeny, objasněny ani pochopeny. Vyškolen v rituálech exorcismu a jako očitý svědek mnoha případů démonické posedlosti líčí své zkušenosti s dosud nevysvětlitelnými jevy, které na stíny přicházející z temnot vrhají nové světlo.

Seznamuje čtenáře s hierarchií pekla na zemi a odkrývá odporné rituály kněze Pala Mayombeho. Vypráví strašidelné historky ze života: příběh mladé dívky, jejíž nevinnost je pošpiněna inkubem; o domě napadeném zlomyslným duchem nevěsty zavražděné v 19. století; o smrtelném hříchu; o zloději duší; o bloudění ztracených duší; o nešťastném muži, který se měnil ve vlkodlaka; popisuje temné stránky soužití se sousedy věnujícími se satanismu a jiné.

Všechna tato odhalení jsou znepokojujícím spojením mezi „tradičním“ zločinem a mrazivými hrůzami nadpřirozeného světa.

foto

July Book Photo Challenge: 2. - Překypující smíchem

23:59

Teprve druhý úkol a já už s ním měla problém. V knihovničce jsem prostě nemohla najít nic vyloženě vtipného a humorného, proto jsem nakonec sáhla právě po Percym, který je vtipný opravdu hodně, když jsem ho četla, tak jsem se smála často a hodně. Ale když nad tím tak uvažuju, tak je to snad jediná taková opravdu vtipná série v mé knihovně. No jo, jsem asi spíš na ty vážnější…


foto

July Book Photo Challenge: 1. - Oblíbený titul

23:10

První úkol pro mě nebyl tak těžký, věděla jsem, že sáhnu po některé z knih od Alison Weirové a Nebezpečné dědictví je rozhodně volba č. 1. Tuhle knížku jsem četla minulé prázdniny a nesmazatelně se mi vryla do paměti.



foto

July Book Photo Challenge

20:10


Tento projekt pořádá Jessica z books & cupcakes, ale já jsem si dovolila použít verzi od Verunky z Knižního přátelství. Docela se mi to zalíbilo, ráda si prohlížím takové fotky, tak jsem si řekla, že by nemuselo být špatné, když se sama zapojím a taky něco nafotím. Takže se - počínaje zítřkem - můžete těšit na fotky…

Témata fotek:
  1. Oblíbený titul
  2. Překypující smíchem
  3. Něžné/jemné čtení
  4. Červená, bílá nebo modrá
  5. Nesnadné dočíst
  6. Novela/krátký příběh
  7. Květiny
  8. Milovaná
  9. Nostalgie
  10. Objednané knihy
  11. Letní nápoj & kniha
  12. Podceňovaná kniha
  13. Knihovnička
  14. Kniha, kterou jsem četla na škole
  15. Nejstarší kniha v mé poličce
  16. Moje nejmilejší kniha
  17. Duha
  18. Edice
  19. Krásný obal
  20. Čtu YA
  21. Poezie
  22. Literatura faktu
  23. Letní láska
  24. Cupcakes
  25. Západ slunce
  26. Černá & bílá
  27. Dovolená/prázdniny
  28. V kuchyni
  29. Volný den (jakákoliv fotka)
  30. Nový oblíbenec
  31. Přečteno v tomto měsíci

knižní maraton

Read-a-thon #ctemedlouhonectene: Shrnutí

12:40


Já vím, mělo to tady být dávno, ale v posledních dnech jsem měla myšlenky úplně někde jinde, protože jsem se dozvěděla, že mě přijali na vysokou školu. Koho by to zajímalo, tak mířím na Ostravskou univerzitu na dvouobor Historie - Latinský jazyk a kultura. Takže jsem spoustu času strávila tím, že jsem si zjišťovala důležité věci okolo vysoké, prohlížela jsem si jaké předměty mě čekají, vybírala jsem si, jaké předměty bych ráda studovala v prvním semestru, dělala jsem si i seznam doporučené a povinné literatury pro ty předměty, které jsem si vybrala, atd. Prostě toho bylo hodně a na blog jsem neměla ani myšlenky.
Ale už jsme se z toho trochu vzpamatovala a můžu si dál nerušeně užívat prázdniny. A to mi připomíná, že jsem se vlastně dozvěděla kromě toho přijetí i další skvělou zprávu, která moje myšlenky zase úplně odvedla od čtení a to je taky důvod toho, proč jsem v posledních dvou dnech maratonu prakticky nečetla… Dozvěděla jsem se totiž, že můžu jet v srpnu do Anglie, konkrétně do Londýna, protože mi moje babička dala ke 20. (které mám koncem července) zájezd. Takže začátkem srpna jedu na 5 dnů do Londýna a jsem z toho naprosto nadšená! Letošní prázdniny mám nakonec mnohem mnohem nabitější než jsem původně čekala a jsem za to ráda.

Ale teď už k tomu read-a-thonu. Ten začal v pondělí 23. června a skončil v neděli 29. června. Pokud jste četli mé předchozí příspěvky, tak máte aspoň přibližnou představu o tom, co jsem chtěla číst, jaký jsem měla cíl a jak se mi první tři dny dařilo. Ale pro jistotu to ještě jednou shrnu…

Snažila jsem se být realista a jako svůj cíl jsem si za ten týden dala přečetní 2 knih, protože prostě nepatřím mezi rychločtenáře. Ze své knihovny jsem si vybrala několik knížek, ze kterých jsem pak dál v průběhu týdne vybírala, co budu číst. Udělala jsem to tak proto, že si nerada přesně zadávám co číst, mám z toho pak takový pocit svázanosti.

Toto jsou ty vybrané knihy, ze kterých jsem chtěla minimálně 2 přečíst (Silo jsem měla rozečtené ještě před začátkem maratonu).

A jak to nakonec dopadlo? Podle mě hodně dobře, stihla jsem totiž přečíst 3 a čtvrt knihy + jsem si poslechla jednu audioknihu, což je na mě za pouhý týden hodně dobrý výkon. Rozhodně jsem se ale do čtení nijak nenutila, to bych totiž nepřečetla nakonec vůbec nic. Naopak, všechny knížky jsem si skvěle užila,  a abych se přiznala, tak dobře se mi nečetlo už docela dlouho.
Ano, možná jsem mohla přečíst ještě alespoň o jednu knihu víc, protože jsem u čtení netrávila všechen svůj volný čas. Kromě toho jsem se dívala i na seriály, chodila ven se psem nebo se vydala hledat kešky a maraton jsem pojala tak, že jsem sice četla víc než obvykle, ale ne v kuse, spíše jsem omezila to mnohdy zbytečné brouzdání po internetu a nicnedělání a místo toho se věnovala čtení.

Popular Posts

Like us on Facebook

Flickr Images