Můj rok 2014

23:09

A je to tady, zase poslední den roku. Další rok za námi a že to byl rok! Stalo se toho zase hodně, stejně jako v roce 2013. A teď tu sedím, popíjím dobrý koňak a píšu tenhle článek, přesto, že většina lidí tráví Silvestra naprosto jinak. Já na tyhle oslavy nikdy moc nebyla, takže radši k tomu, co se vlastně tenhle rok stalo…

Především jsem úspěšně odmaturovala a složila přijímací zkoušky na VŠ. Ani nevím, jestli jsem se tady někdy zmiňovala o tom, co to vlastně studuji. Tak vám to řeknu teď. Vybrala jsem si dvouobor historii - latinský jazyk a kultura. Po téhle větě většinou slýchávám: "Cože? Latinu? A k čemu ti to bude? proč studovat mrtvý jazyk?" A víte co na to odpovídám? Protože mě to prostě baví a klidně ať si to je třebas i nepraktické, mě je to jedno. Bylo mi jasné, že chci dělat něco, co souvisí s historií a jelikož mě nejvíce zajímá medievistika, bylo jasné, že potřebuju ovládat latinu a věděla jsem, že pokud budu mít latinu jednou za týden, tak se to prostě nenaučím. A proto jsem si zvolila takový obor a rozhodně toho nelituju. Tyhle dva obory se výborně doplňují a i když je latina přesně tak těžká jak se o ní tvrdí ještě mnohem těžší než se o ní tvrdí, nevadí mi to, budu bojovat. Vlastně už za sebou mám první semestr, který byl plný překvapení, nových zkušeností a v určitých směrech možná i trochu zklamání, ale v konečném výsledku studium na univerzitě splňuje mé představy a baví mě. Našla jsem si své oblíbené oblasti, kterými bych se ráda zaobírala hlouběji. Především jsou to církevní dějiny a heraldika, která mě jednoduše uchvátila. Takže ano, užívám si to. Teď ještě zvládnout ty čtyři děsivé zkoušky, co mě brzy čekají a na které jsem se ještě ani trochu neučila. Hlavně ten pravěk bude šílený…

Ale dost o škole, toho si v následujících dnech užiju dost a dost. Teď chci mluvit především o knihách, o těch, které se mi tento rok zapsaly do srdce a líbily se mi, ale i o těch, které se líbily už méně.

Když jsem přemýšlela, jak tenhle článek sestavit, nejdříve jsem chtěla zveřejnit jednoduchý a klasický TOP knížek, které se mi líbily nejvíce. Protože se mi nepodařilo přečíst zase tolik knih, kolik bych chtěla, řekla jsem si, že by měla stačit TOP pětka těch nejlepších. Jenomže pak jsem zjistila, že ta stačit nebude. Vážně jsem přečetla tolik dobrých knih, že jsem se to nakonec rozhodla udělat úplně jinak. Takže tady uvidíte dvě kategorie toho nejlepšího. Ta první se bude věnovat těm nejlepším přečteným knihám, které vyšly v roce 2014 a druhá zase tím nejlepším z let minulých, co jsem ale přečetla teprve letos.

To nejlepší z roku 2014


Nejlepší knihy, vyšlé v roce 2014



Zaklínač: Bouřková sezóna - Andrzej Sapkowski
Nový Zaklínač se tady rozhodně musí objevit. Dočetla jsem ho teprve před nedávnem a recenzi určitě připravuji. Bylo to dobré, i když nakonec ne tak úžasné, jak jsem očekávala. Ale byl to Geralt a Geralt je bez debat mou nejoblíbenější knižní postavou, kterou trumfuje už jenom Aragorn (a toho netrumfne nic). Kniha plná akce, napětí, milostných pletek, intrikujících mágů, vtipných trpaslíků a mnoho dalšího.



Kostičas - Samantha Shannonová
Velmi zvláštní kniha. Ale taky velmi dobrá. Tuším, že recenzi jsem nepsala a možná bych ji ani napsat neuměla. Tak zvláštní čtení to bylo. Zpočátku hodně matoucí příběh, odehrávající se v originálním prostředí. Jsem zvědavá na pokračování, které by mělo vyjít na jaře. Pak možná tu recenzi i napíšu…


Podezřelý - Robert Crais
Velmi příjemná oddechovka, která sem ale rozhodně právem patří. Napínavý příběh, který měl všechno, co mít měl. Navíc mi to připomínalo mého milovaného Komisaře Rexe, protože i zde je hlavním hrdinou (nebo spíše hrdinkou) policejní pes. Pokud vás zajímá více, přečtěte si recenzi.


Ve stínu černých ptáků - Cat Winters
Tak nějak začínám zjišťovat, že na ty nejlepší knihy, které jsem letos přečetla, jsem jaksi opomněla napsat recenze. Což je škoda. Takže se to pokusím v novém roce ještě napravit, protože tahle knížka si svou recenzi více než zaslouží. Úžasný, dechberoucí příběh, který jsem slupla během chvilky. Napínavé a mrazivé, s výjimečnou atmosférou. Měli byste si to přečíst.


Volání kukačky - Robert Galbraith 
Další skvělá kniha bez recenze. A zároveň druhá detektivka v tomhle seznamu a přitom tomuto žánru nijak zvlášť neholduju. Každopádně, tohle byla skvělá kniha. Moc jsem si oblíbila hlavního protagonistu, bylo to čtivé a zpříjemnilo mi to dny před maturitou. Co víc si přát…?


Husitská epopej I: Za časů krále Václava IV. - Vlastimil Vondruška
Kdybych měla vybrat tu nejlepší knihu, která letos vyšla (samozřejmě z těch, které jsem letos stihla přečíst), byla by to právě Husitská epopej a to z toho důvodu, že mi její postavy přirostly k srdci. Byl to opravdu krásný výlet do dob dávno minulých  a pan Vondruška mě mile překvapil. I když nevím, nevím, co by mi na to řekli páni profesoři - historikové, ti ho nemají příliš v lásce. Ale na tom mi nesejde, pro mě to byl jednoduše skvělý čtenářský zážitek a moc se těším na pokračování, které by mělo vyjít opět na jaře. A konečně kniha, na kterou si u mě můžete také přečíst recenzi.


Silo - Hugh Howey
Vynikající post-apokalyptický román s úžasnou myšlenkou. Tak bych Silo shrnula v jedné větě. Zkrátka se mi to líbilo moc, i když pár výhrad bych přece jen měla. Jaké výhrady to jsou se dozvíte v recenzi. Ale každopádně je to kniha, která si zaslouží pozornost a pokud máte rádi postapo, není proč váhat…

Morantologie - Caitlin Moranová
Říká se: to nejlepší nakonec. A u téhle knížky to rozhodně platí. Marantologie od známé britské novinářky Caitlin Moranové je sbírkou jejích sloupků, které jsou neskutečně vtipné a svěží, plné sarkasmu, ironie a nadsázky. Já jsem se královsky bavila a některé části jsem četla i vícekrát. Nemůžu říct, že bych s autorkou ve všem a vždy souhlasila, ale to mi nebránilo si tohle čtení báječně užít a mnohdy jsem se i zamyslela, protože ač jsou texty plné humoru, jsou (většinou) skutečně inteligentní s nějakou myšlenkou. Zkuste to, možná vám její styl taky sedne. Já se určitě v brzké době chystám na její další knihu Jak být ženou a jsem zvědavá, jak mě zaujme pohled zaryté feministky, kterou Moranová bezesporu je.



Nejlepší knihy z předchozích let, co jsem četla letos



Cizinka - Diana Gabaldon
Favoritka číslo jedna. Absolutně nejlepší kniha, kterou jsem letos přečetla. Více jak 600 stran jsem zhltla neuvěřitelnou rychlostí a příběh mě doslova a do písmene pohltil. Nějakou dobu jsem nebyla absolutně schopná myslet na cokoli jiného. Už jste pochopili, že tahle knížka mi připadala naprosto úžasná a geniální? Přesně ta správná kombinace napětí a romantiky, i když je pravda, že se to někdy opravdu pohybovalo dost na hranici červené knihovny. Na druhou stranu se tam toho děje tolik, že mi to vlastně vůbec nevadilo. A když si k tomu přičtete, že se jedná o cestování časem a co víc, o cestování časem ve Skotsku, musí vám být jasně, že je to skvělý čtenářský zážitek. V následujícím roce určitě hodlám dočíst zbylé díly, které u nás zatím vyšly. A recenze? Neptejte se, nebyla jsem schopná ji napsat…

V šedých tónech - Ruta Sepetys
Velmi krásná knížka, popisující velmi krutou dobu. Svým způsobem něžná a krutá zároveň. Rozplakala mě. Vyvolala ve mně mnoho různých emocí a prakticky mě emocionálně vyždímala. I když jsem se zpočátku bála, že je to spíše čtení pro mladší, tak není. Měli by si ji přečíst všichni. Tohle je prostě jedna z těch knížek, kterou by měli číst všichni a povinně. Recenze není třeba…


 Pes Baskervillský - Arthur Conan Doyle
A teď jedna klasika. Podle fotky to tak sice možná nevypadá, ale nenechte se zmást. Za seriálovou obálkou s dokonalým Benedictem Cumberbatchem a Martinem Freemanem se skrývá původní příběh s geniálním detektivem Sherlockem Holmesem. Letos jsem přečetla téměř celý Holmesovský kanón, ale Psa Baskervillského jsem si zamilovala snad nejvíce. Má jedinečnou, tajemnou atmosféru a hororový nádech. (Ale ta obálka je taky skvělá, co?)





Ready Player One: Hra začíná - Ernest Cline
Dvě slova - strhující čtení. Pokud máte rádi počítačové hry a 80. léta navrch, pak není co řešit a musíte si to přečíst. Originální, čtivé, akční a napínavé. Není třeba říct více, ale pokud byste trvali na větším počtu slov, můžete si přečíst mou recenzi.


Vladař - C. J. Sansom
A úplně nakonec tady mám jeden výborný historický román. Vlastně je to spíše historická detektivka s velmi sympatickým hlavním hrdinou (cože, další detektivka?), kterou ale napsal historik a je proto plná historických faktů a nádherně přibližuje období Tudorovců v Anglii. Kromě toho mě velice bavila tajemná linka, týkající se vlády Richarda III. Zkrátka a dobře, tohle byla úžasná kniha, která se mi vryla do paměti a proto se pro mě stal C. J. Sansom také autorem roku a už se těším, až si přečtu další jeho knihy z této série. Vladař je totiž dílem třetím, což mi ale ani v nejmenším nevadilo.



Tak, to bylo to nejlepší z toho, co jsem letos přečetla. Ale ještě bych měla zmínit to, co se mi zase tak moc nelíbilo. Rozhodla jsem se ale vybrat pouze jednu knihu a to tu, která mě absolutně nejvíce zklamala. Je paradoxní, že kniha, která se mi líbila nejméně, se řadí prakticky ke stejnému žánru jako kniha, která se mi líbila nejvíce - Cizinka. Tím největším zklamáním se stal Měděný Jezdec od Paulliny Simons. Bohužel, je mi líto. Pokud chcete vědět, proč se mi tahle - většinou zbožňovaná - knížka nelíbila, mrkněte na mou recenzi.



A na úplná závěr ještě pár čísel. V tomto roce jsem si zadala hodně ambiciózní cíl - přečíst 70 knih. Což se mi samozřejmě nepovedlo a skončila jsem na pouhých 50. Prostě maturita, přijímačky, první semestr na VŠ a podobně. Ale říkám si, že 50 je pěkné číslo, jsou lidé, kteří tolik knih nepřečtou za celý svůj život. Vlastně, abych řekla pravdu, je mi celkem jedno, kolik toho přečtu, hlavně že mě to baví, vždyť tady nejde o žádné závody. Na druhou stranu je fakt, že se mi doma hromadí nepřečtené knihy a více číst by mi rozhodně pomohlo.

Co se recenzí týče, napsala jsem jich za tento rok pouhých 14. Na spoustu přečtených knížek jsem tudíž názor nenapsala, což je mi líto a i to se pokusím v novém roce napravit. Tady máte pro představu několik recenzí:

Tak a to by bylo pro dnešní silvestrovský večer vše. Přeji vám, ať si užijete zbytek toho slavnostního večera a do nového roku ať vykročíte pravou nohou. A taky vám přeji spoustu skvělých čtenářských (a popřípadě blogerských) zážitků. A všem, kteří můj blog čtou moc děkuji. V následujícím roce se pokusím ještě více snažit a pokusím se tu z toho udělat místo, na které se budete rádi vracet.

You Might Also Like

3 komentářů

  1. Moc se mi tvůj shnující článek líbil. Je vidět, že čteš, protože tě to baví a je ti jedno, co je zrovna v módě, nebo co ostatní žerou. :) Mě přijde skvělé, že jsi při maturitě přečetla 50 knížek, já už se ted děsím, jak to příští rok zvládnu. :D

    OdpovědětVymazat
  2. Hrozně se mi líbí, jak tě ta historie baví. Já s ní mám takový rozporuplný vztah - někdy se mi ta knížka líbí, jindy mi přijde moc podrobná a nudná. Ale včera jsem dočetla první díl Marie Antoinetty, a to bylo super čtení, jsem zvědavá na pokračování a navzdory tomu, že vím, jak to dopadne, pořád tak nějak doufám v obrat... Jestli to není známkou dobré knihy tak nevím co :)
    Teda, latina, wow! Ale hlavně, že tě to baví. Kde studuješ?
    Napadá mě, jestli u tohohle mrtvého jazyku taky slýcháte o spíš novějších lingvistech, na bohemistice a angličtině je to pořád Saussure sem, Pražský lingvistický kroužek tam... Člověk si to pak už zapamatuje, když to slyší pořád dokola, i bez učení :)

    OdpovědětVymazat
  3. Myslím, že sis vybrala hodně zajímavý obor, zní to dobře! Přečetla si toho hrozně moc, kam se na tebe hrabu! Štve mě, že tolik nečtu, i když poslední dobou čtu zas o něco víc. Ale ani si nepočítám, kolik knih za rok přečtu. Psa Baskervillského mám taky hodně ráda.

    OdpovědětVymazat

Moc děkuji za každý komentář!

Popular Posts

Like us on Facebook

Flickr Images