5hvězdiček

Koralina | Dobrodružství nebo noční můra?

21:53

Pohádky jsou více než pravdivé: ne tím, že nám tvrdí, že existují draci, ale proto, že říkají, že draky je možné porazit. (- G. K. Chesterton)
Takto začíná tajemný příběh z pera mistra vypravěče Neila Gaimana a rozhodně ne náhodou. Tato věta totiž dokonale Koralinu vystihuje. Na jednu stranu je to vlastně taková pohádka pro děti, na druhou tak docela ne. Koralina je především docela strašidelným, temným příběhem, vyprávějícím o jednom podivném domě, v němž žijí ještě podivnější lidé a který skrývá velké nebezpečí…


z mého života

Domov je tam, kde je knihovna

12:02

Sedím v pokoji a prohlížím si svou knihovnu. Konečně se mi podařilo ji uspořádat tak, že mi to vyhovuje, alespoň prozatím. 

Nedávno jsem se totiž přestěhovala a to samozřejmě znamenalo, přetahat všechny své knihy z bodu A do bodu B, což vůbec nebyl jednoduchý úkol a tak jsem si řekla, že si to musím zpříjemnit a pořídila jsem si za odměnu dvě nové knihovny z Ikey. Musím uznat, že vypadají moc hezky. Často si je jen tak, s úsměvem na tváři, zálibně prohlížím. A když jsem si je tak prohlížela dneska, napadlo mě zamyslet se, co pro mě vlastně moje knihovna znamená…


z mého života

Ty podzimní dny…

19:33

Podzim, mé nejmilejší roční období, se pomalu, ale jistě chýlí ke konci. A za chvilku tady máme Vánoce! Ale zatím si ještě užívám krásnou podzimní atmosféru, okolo mě hoří svíčky, piju horký čaj a zabalená do deky si čtu (pokud zrovna nepíšu článek, jako právě teď). K naprosté dokonalosti mi schází už jen hořící krb a tak si ho nahrazuji alespoň tímto. Užívám si taky toho, že tento semestr je zatím poklidnější a ne tak náročný jako ty předchozí, takže konečně trochu relaxuju, po náročném létě. (Mimochodem, v konceptech mi tady na blogu leží další článek o průvodcování na zámku, takže se v dohledné době můžete těšit, že se s vámi podělím o další dojmy ze své práce…) 

Především Halloween jsem si perfektně užila. V kavárně u nás ve městě měli - jako každý rok - dýňovou výzdobu, takže jsme poseděli, pokochali se a taky jsem něco málo vyfotila, což si můžete i prohlédnout. Letos jsem se navíc konečně dostala k tomu, abych si vlastní dýni vyřezala. Měla jsem z toho ohromnou radost a myslím, že se to i vcelku podařilo. Ostatně, můžete sami posoudit. Pořádala jsem také halloweenský knižní maraton, ale už jsem se jaksi nedostala k jeho zhodnocení, nicméně, věřte, že mě to bavilo a že jsem se svým výsledkem docela spokojená. Na samotný Halloween jsem četla knížku od Raye Bradburyho, která u nás nedávno vyšla a bylo to naprosto dokonalé čtení na tento svátek. Však se také kniha v originále jmenuje The Halloween Tree.

Momentálně si užívám poslední slunečné dny a podnikám vycházky se psem. Miluju, jak je podzim nádherně barevný a takový voňavý, poklidný, melancholický,… Zkrátka, podzim je pro mě rozhodně nejkrásnější roční období a vůbec bych se nezlobila, kdyby byl o něco delší. Vždycky strašně rychle uteče! A tak jsem si alespoň nafotila nějaké fotky, abych tu jeho atmosféru udržela aspoň o chvilku déle.

V září jsem se školou podnikla výlet do Prahy a navštívili jsme i okolí Vyšehradu… 

doporučuji

Strašidelné čtení

16:04

Dnes nás čeká tajemná noc, kdy bude hranice mezi světem živých a mrtvých tenká a duše zemřelých budu moci navštívit náš svět. Je totiž Samhain, Halloween či Předvečer svátku Všech svatých. Ačkoli u nás se tento svátek příliš neslaví, já ho mám přesto velmi ráda. Mám ráda tu atmosféru halloweenské noci, vydlabané dýně, které svítí mihotavými světlem svíček a všudypřítomnou mlhu. S chutí se taky podívám nějaký dobrý horor a nebo sáhnu po tématické knize, což tu atmosféru ještě pěkně umocní. Proto jsem pro vás vybrala pár tipů na strašidelní knihy, které vám mohou zpříjemnit dnešní noc, pokud nemáte jiné plány…


read-a-thon

Co se chystám číst

20:50

Za pár hodinek startuje můj dušičkový knižní maraton a přiznám se, že ani nevím, kdo všechno se zúčastní, protože ne všichni mi dali vědět. Ale samozřejmě, pokud budete chtít, stále se můžete kdykoli přidat. Já se těším, že si užiju týden plný čtení, protože (kdybyste to třeba náhodou nevěděli) ve středu je volno, v úterý mám školu jenom do 9 a pátky mám taky volné, takže bomba, lépe jsem to naplánovat nemohla. A co se tedy chystám číst?



Nakonec jsem se rozhodla, že si to čtení udělám přcee jenom více tematické než jsem původně plánovala. Ale začnu nepříliš tematicky knihou Babička pozdravuje a omlouvá se, protože mám hroznu chuť si ji přečíst. Mám od ní velká očekávání a věřím, že je splní. To uvidíte později v recenzi.

Poté už najedu na tu halloweenskou náladu a hodlám si přečíst Koralínu od Neila Gaimana. Očekávám, že to bude mrazivý pohádkový příběh a moc dobře vím, že Gaiman je skvělý vypravěč s obrovským množstvím fantazie, takže věřím, že Koralína mě určitě nezklame.

Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti mi doma leží už několik let a je třeba s tím něco konečně udělat. Teď prostě přišla ta chvíle, kdy si tuhle knížku s děsivými fotografiemi, ale (prý) už ne tak děsivým příběhem, přečtu. Přečtu a tečka. Snad…

A na samotný Halloween si dám nefalšovaný horůrek v podobě knihy Dům na kopci. I když jsou názory na ni dost rozporuplné, doufám, že se mi bude alespoň trochu líbit. Vypadá to na takový klasický hororový příběh, postavený především na atmosféře a úryvky, které jsem pročítala se mi docela líbily. Takže opět, počkejte si na recenzi.

A pokud bych čistě náhodou ještě měla čas na nějakou další knížku, ráda bych přelouskla Nekonečný příběh, což je klasický fantasy pohádkový příběh, který jsem ale ještě nikdy nečetla. Nejspíše protože nemám ráda film, který jsem taky nikdy neviděla dokonce. Ale nedávno jsem na ni četla recenzi na blogu whatjaneread.com a ta mě zaujala natolik, že mám chuť si příběh přečíst.

A to by bylo tak všechno. Upřímně, ani nevím, kolik svých nepovinných úkolů sama splním. Spíše uvidím, jak to půjde. Určitě přečtu alespoň jednu tematickou knihu, jak už jste podle mého seznamu určitě poznali. Taky vám hodlám sepsat nějaká ta doporučení na strašidelné knihy a filmy. A vydlabu si dýni! Tento rok už určitě!

Tak se mějte báječně, užívejte podzimní atmosféry a čtěte.

read-a-thon

Halloweenský knižní maraton

21:44

Podzimní dny, pošmourno, zima a mlha. Ideální doba na to, zalézt si pod deku, uvařit čaj nebo kakao a začíst se do nějaké dobré knihy. To je idylka každého knihomola, no ne? A tohle dušičkové období je pro podobné chvilky naprosto ideální. A tak mě napadlo, zorganizovat takový dušičkový (halloweenský) knižní maraton a doufám, že se třeba přidáte…


Co je vlastně úkolem takového maratonu?
Rozhodně to není nějaký závod nebo honba za co největším počtem přečtených knih. Jde o to, si prostě co nejvíce užít čtení. Když se nad tím zamyslíte, tak spoustu času promrháme úplnými zbytečnostmi - zbytečným sledování televize, projížděním Facebooku a podobnými věcmi. Místo čtení. Alespoň já to tak občas mívám a pak jsme na sebe naštvaná, kolik času jsem zase promrhala. Takže jde o to, omezit některé zbytečné činnosti a co nejvíce se věnovat čtení. A pořádně si to užít.

Tákže, Halloween Read-a-thon poběží od 25.10. do 31.10. Hlavním úkolem je číst, číst a zase číst. A samozřejmě si to pořádně užít. Záleží jenom na vás, co budete číst. Čtěte zkrátka, na co máte zrovna chuť. Ale mám pro vás i takové vedlejší nepovinné úkoly, které můžete plnit, pokud budete chtít.

  • Přečíst denně více jak 100 stran.
  • Přečíst minimálně 5 knih.
  • Přečíst alespoň jednu tematickou čili strašidelnou knihu.
  • Sepsat pro ostatní doporučení na hororové/strašidelné knihy a filmy.
  • Sepsat článek na téma: Moje nejděsivější historka/y.
  • Vyzdobit si knihovnu/poličku nějak tematicky a pochlubit se s ní (na Facebooku, Instagramu, blogu, atd.)
  • Vydlabat si halloweenskou dýni, vyfotit ji a fotku zveřejnit na blogu.
  • A možná bude i soutěž…
Já nevím jak vy, ale já se rozhodně těším. Budu moc ráda, když mi do komentářů pod článek napíšete, zda se zúčastníte a pokud ano, tak by mi moc pomohlo, kdybyste někde odkázali na tento můj článek, aby se to dostalo mezi co nejvíce lidí a byla tak větší legrace. V sobotu vám v článku ukážu, co se (nejspíše) chystám v průběhu maratonu číst.

3hvězdičky

Skleněný trůn | Přeceňovaný fenomén…

22:43

Série Throne of Glass od Sarah J. Mass je - především v zahraničí - bezesporu velkým fenoménem. Není proto divu, že většina příznivců young adult fantasy napjatě očekávala datum českého vydání a ihned poté vzala knihkupectví takřka útokem. I já jsme se na knihu těšila, protože čtenáři ji většinou vychvalovali do nebes, nedalo mi to a také jsem se pustila do čtení. A tak si tady dnes můžete přečíst recenzi na Skleněný trůn. Bohužel nepříliš nadšenou…

5hvězdiček

Rozpuštění | Nebezpečí za zdmi kláštera

12:02

Anglie, rok 1537. Thomas Cromwell je u moci a v zemi to vře. Reformace začíná, kláštery se ruší, ale ne všem je to po chuti. A někteří to řeší hodně svérázně. Třeba vraždou královského vyslance. Na scénu proto musí přijít Mistr Matthew Shardlake, královský zmocněnec, právník a reformátor. Za zdmi kláštera ale číhá nebezpečí na každém kroku…

z deníku průvodkyně

Kterak jsem se průvodkyní stala

19:22

Ten nápad se zrodil někdy okolo Vánoc, kdy jsem si přečetla zajímavý rozhovor s jednou slečnou průvodkyní a pomyslela jsem si: To by byla skvělá práce! A hned vzápětí přišla další myšlenka: Pro mě absolutně nedosažitelná práce. Musí o to být velký zájem a určitě neberou kde koho. A tím to málem skončilo. Naštěstí málem, protože moje maminka se pro tu myšlenku úplně nadchla. Sama si kdysi přála vyzkoušet provázení na zámku. A tak se stalo, že jsem najednou seděla u notebooku, sepisovala svůj životopis, do něhož jsme pomalu neměla ani co napsat a následně ho rozesílala snad po celé republice…

***

Uteklo pár měsíců a já stojím v parku, pod zámkem a zítra mě čeká můj první pracovní den v životě. Byl to krásný pocit - prvních pár minut - stát tam v tom krásném parku a hledět nahoru, na zámek s představou, že tady strávím následující dva týdny. A pak přišla nervozita. Co říkám nervozita, spíše hysterie. Co tady vůbec dělám? Ani pořádně neumím text v češtině, natož ten anglický. A jak se proboha můžu postavit před skupinu cizinců a hodinu na ně mluvit anglicky, když už jsem více jak rok anglicky pořádně nemluvila? Nebudou mi rozumět, já nebudu rozumět jim, něco pokazím, něco se stane, budu tak nervózní, že nebudu schopná vůbec mluvit… A tak to pokračovalo pořád dokola a hodně dlouho. Jsem zkrátka trochu trémistka. No, trochu… Měla jsem chuť ani nevybalovat, popadnout kufry a vrátit se přes celou republiku zase rychle domů a nejlépe se schovat pod peřinu. 

Ale po nějaké době, troše hlubokého dýchání a několika mokrých kapesníčcích, jsem se sebrala, zamířila na ubytovnu pro průvodce, seznámila se s první příjemnou slečnou průvodkyní, zasedla za stůl a pustila se do učení textu. Trochu mě uklidnilo, když mi bylo řečeno, že první den ještě sama provázet nebudu, ale že mě zatím čekají náslechy, abych si to všechno hezky poslechla, naučila, vyzkoušela a tak podobně. 

4hvězdičky

Fangirl | Těžký život introvertky…

9:10

Ačkoli young adult literaturu už příliš nevyhledávám, na Fangirl jsem se těšila… no, zkrátka jako správná fangirl. Holka zažraná do fantasy knížek a píšící vlastní fanfikce, která právě nastupuje na vysokou? To zní přesně jako kniha ušitá na míru všem vášnivým čtenářkám a nerdkám, mezi které se svým způsobem taky řadím…

4hvězdičky

Krajina nočních jezdců | Řinčení mečů za husitských válek

14:02

Krajina nočních jezdců je čtvrtým dílem historické série českého autora Františka Niedla, který má na kontě už řadu knih nejrůznějších žánrů. Kromě historických románů se věnuje například i detektivkám či sci-fi literatuře. Pro mě však byla tato kniha prvním seznámením s tímto autorem a i když jsem se trochu obávala toho, že se budu v ději ztrácet, jelikož jsem nečetla předchozí díly, nakonec to vůbec nevadilo a čtení jsem si opravdu užila.

Knižní chvilky

Trocha toho knižního chvástání…

20:51

Možná jste si všimli, že různé Měsíční chvástačky, knižní přírůstky a podobné příspěvky už nějaký ten čas nepřidávám. Jednoduše proto, že jsem v tom přestala vidět smysl. Knížky si samozřejmě pořád kupuju ráda a často. Častěji než bych měla, protože v poslední době nestíhám vůbec číst tak, jak bych si přála a tak těch knížek pořád přibývá a přibývá a počet nepřečtených se jenom zvyšuje závratnou rychlostí. Podobné články ale byly zkrátka pořád dokola. Člověk neustále ukazuje nové knížky, ale zároveň není nic moc, co by o nich řekl, když je ještě nečetl a tak jen neustále opakuje, že se na ně těší a že je jistě brzy přečte, což stejně není většinou pravda. Znám to, taky jsem to tak poměrně dlouho dělala… Nicméně, dnes mám na podobný článek docela chuť, tak se vám po dlouhé době pochlubím se svými úlovky. Nasbírala jsem je během jediného týdne, po zkouškovém, abych si samozřejmě udělala radost a abych se tak trochu taky odměnila (i když mi jedna zkouška ještě stále chybí).


z mého života

Tak jsem přežila první rok na vysoké

13:11

Nechápu, jak ten čas může tak letět. Zběsile a šíleně. Mám pocit, že jsem se ještě ani nevzpamatovala ze zemního semestru a mám za sebou ten letní. Tedy skoro, ještě si musím zopakovat test z latinské morfologie, ale to si snažím tak nějak nepřipouštět. Zkrátka a dobře, přežila jsem svůj první rok na vysoké…

Nepřeháním, když tvrdím, že čas letí zběsilou rychlostí. Nechápu, jak tenhle semestr mohl tak rychle utéct. Mám pocit, že jsem ho ani pořádně nezaregistrovala a je pryč. A moje pocity? Myslím, že jsem si vybrala ten správný obor, což by bylo velké štěstí, protože kolem mě je spousta lidí, kteří pořád neví, co si vlastně vybrat a neustále mění školy a obory. Kéž bych já nemusela. Zatím k tomu nemám důvod, ale kdo ví.

Výška v mnoha ohledech splnila má očekávání, ale jsou i věci, které mi tak úplně nesedly, které mi trochu vadí, ale i s tím jsem vlastně počítala. Nejsem úplně studijní typ a nerada dělám věci, které mi připadají zbytečné a během studia jsem nucena dělat spoustu takových věcí. Nicméně člověk musí během celého života dělat spoustu věcí, které mu nevoní nebo mu připadají zbytečné a nesmyslné… S tím už nic nenadělám.

kultura

Vivaldianno 2015 - Město zrcadel

10:00

Život barokního génia Antonia Vivaldiho byl velice pohnutý, mnohdy těžký a štěstí či radosti se v něm našlo jen málo. Jeho hudba však žije stále, je velkolepá a úžasná. Přesně tak ji představuje i Vivaldianno, projekt z dílny Jaroslava Svěceného a Michala Dvořáka. A mrazivě líčí i samotný život benátského skladatele, se všemi jeho strastmi, způsobem, který bere dech. Snad za to všechno mohlo ono tajemné zrcadlo v černém rámu, které Vivaldi dostal jako dítě a nikdy se ho nedokázal zbavit…
Jen hudba vyplní ticho… když mlčí Bůh…



Koncert nové generace, světová instrumentální elita, projekce a animace, moderní tanec i mluvené slovo ve službách trochu mrazivého příběhu o nadějích a ztrátách barokního génia Antonia Vivaldiho…

(- oficiální text)

5hvězdiček

Do ucha: Nebezpečné známosti

17:48

Víte, jak zní recept na skvělou audioknihu? Vezměte dobrý příběh, sežeňte ty správné herce, vytvořte dokonalou dramatizaci a navrch přidejte špetku hudby. Víte co vám vznikne? Nebezpečné známosti od vydavatelství One Hot Book.

Nebezpečné známosti francouzského spisovatele Choderlose de Laclose jsou známým epistolárním románem, odehrávajícím se ve Francii 18. století. V době svého vydání vyvolal román vlnu pobouření, protože zcela bez obalu kritizuje tehdejší mravy a chování smetánky. Vydavatelství One Hot Book přináší tento román v upravené a lehce zkrácené podobě ve formě audioknihy.

Hlavní postavy - Vikomt de Valmont a Markýza de Merteuil - jsou svým přepychovým životem znudění šlechtici, kteří stále hledají nové a nové příležitosti k rozptýlení a pobavení se. Mezi jejich největší záliby patří především svádění nic netušících obětí, které pak zase bezstarostně odvrhnou a hledají zase jinou oběť. S velkou chutí si pohrávají s city lidí a zálibně pak sledují jejich neštěstí. Takové jsou dvě ústřední postavy, jimž propůjčili své hlasy Vilma Cibulková a Jiří Dvořák. Nutno podotknout, že i přestože se jedná o dva takové falešné, arogantní a cynické zhýralce, musela jsem si je prostě oblíbit. Vilma Cibulková a Jiří Dvořák se totiž svých rolí chopili jednoduše skvěle.

Knihomolův týden

Knihomolův (dvou)týden #5

23:55

Konečně jsem se zase dostala k napsání nějakého článku. Zkouškové je prostě zlo a já jsem tak moc chtěla Knihomolův týden přidat už minulou neděli, protože byla spousta věcí, se kterými jsem se chtěla podělit, ale bohužel to nevyšlo. Tak tedy alespoň dnes…

Novinky, které mě zaujaly

Ve stínu trůnu je druhá knížka od autorky historických románů Elizabeth Fremantelové, od níž jsem četla už její předchozí knihu Královnin Gambit, která se mi líbila a můžete si i přečíst mou recenzi. Děj této nové knihy se odehrává nedlouho po událostech Královnina Gambitu, tedy po smrti Jindřicha VIII., za vlády Tudorovců v Anglii. Měla by se zabývat životem sester Jany Greyové, která byla anglickou královnou pouhých devět dní a poté byla popravena Marií Tudorovnou. O Janě Greyové jsem četla velmi pěknou knihu od Alison Weirové Nevinná zrádkyně. Protože mám tohle téma ráda a autorka na mě působí nadějně, rozhodla jsem si knihu si hned pořídit. Už ji mám doma a čeká na přečtení. Musím podotknout, že je nádherně zpracovaná. Od velmi hezkého přebaly, přes obálku pod ní i předsádku atd.

Od Kinga jsem zatím četla pouze jednu knihu (Zhubni), ale chystám se číst i další jeho knihy. Například mi tady na poličce leží Nezbytné věci a dalších x knih mě strašně láká. A King píše dál a dál. Právě nedávno u nás od něj vyšla další kniha, s názvem Revival. Anotace na mě působí rozhodně zajímavě a lákavě, takže doufám, že se k ní časem dostanu…

A teď něco pro fanoušky fantasy… Vyšel jedenáctý díl ze série Meč Pravdy od Terryho Goodkinda s názvem Zpovědnice. Já osobně jsem četla pouze první díl, doma mám ještě druhý, ale pochybuju, že se někdy k tomu jedenáctému dostanu. Ale ráda bych…

Vyšlo také nové vydání slavné knihy Raye Bradburyho - 451 stupňů Fahrenheita - v nově revidovaném překladu. Na tuhle knížku si také už dlouhou dobu brousím zuby, řadí se k takové klasice. S velkou pravděpodobností sáhnu právě po tomto novém vydání z nakladatelství Plus.

A zase zpět k fantasy. U nakladatelství Alpress vyšla knížka s názvem Učedník od britského autora M. Tarana. Upřímně, nevím přesně co od téhle knížky čekat. Málem jsem ji okamžitě zavrhla, protože co si budeme povídat, Alpress nepatří mezi má nejoblíbenější nakladatelství. Často vydává takovou tu druhořadou literaturu a navíc ty jejich obálky bezpečně zazdí i jinak dobrou knihu. Nicméně, tentokrát se jedná o originální obálku, která neurazí a anotace slibuje takovou tu klasickou nefalšovanou fantasy, kterou jsem před pěti lety milovala. No, proč ne, asi ji zkusím… Přesvědčilo mě i velmi pozitivní hodnocení na Goodreads, které hlásí 4,15 hvězdiček a to vůbec není špatné.

Knihomolův týden

Knihomolův týden #4

21:33

Na dnešní Knihomolův týden jsem se extra těšila, protože toho je docela dost, co vám chci ukázat. (Jen tak mimochodem na okraj, tohle už je čtvrtý článek tento týden, to zkouškové má asi něco do sebe…)

Dneska přeskočíme přečtené a nakoupené knihy a to z toho důvodu, že stále čtu Fangirl a nic nového jsem si nepořídila - šetřím totiž na novou knihovnu. Vlastně něco jsem si přece jen pořídila, ale k tomu se ještě dostanu…

Jaké knížky, které nedávno vyšly, mě zaujaly? 


Kniha Růže z Yorku - Koruna osudu je dalším dílem do série. První díl se jmenuje Růže z Yorku - Láska v válka. Ten jsem sice nečetla, ale četla jsem jinou knihu od této autorky - Králova dcera, která mě pravda moc neoslovila, ale asi tuhle sérii přece jen zkusím. Jedná se o historický román z období Války růží a všimněte si obálek, na nichž jsou (nepříliš povedeně) použity fotografie ze seriálu The White Queen

Nové vydání Orwellovy knihy 1984  od Arga vypadá hodně zajímavě. Je v pevné vazbě a s ilustracemi.

historický román

Husitská epopej II. | Za časů hejtmana Jana Žižky

19:32

Druhá část rozsáhlé historické ságy, popisující jedno z nejdramatičtějších období v naší historii - husitskou revoluci - začíná tam, kde předchozí skončila. Lidé v Čechách se dozvídají, že jejich milovaný Mistr Jan Hus byl v Kostnici upálen a jeho popel potupně roztroušen do řeky. Pokud koncil a Zikmund očekávali, že se celá situace uklidní, šeredně se zmýlili. To, co v Čechách následovalo, snad nikdo nečekal…


měsíc v obraze

Květen v obraze

23:21

Květen mi přišel jaksi dlouhý. Ale v tom dobrém slova smyslu. Krásné počasí, příjemné zážitky, dobré zprávy, ale na druhou stranu taky zápočtový týden a začátek zkouškového období. Musela jsem trošku zapátrat v paměti, co se vlastně všechno stalo…


Takovým největším květnovým zážitkem byl bezesporu výlet do Prahy na Maraton. Který jsem samozřejmě neběžela já, ale můj taťka. Já fungovala jen jako jakási psychická podpora. Vždycky mě ale tamní atmosféra strhne a pohltí a mám pak chuť sama začít běhat. Což mě samozřejmě zase rychle přejde, když pak vidím ty trosky, co doběhnou. 

doporučuji

Filmový Jan Hus | Ambiciózní projekt k 600. výročí Husovy smrti

17:45

Snad nikomu neuniklo, že letos se slaví 600. výročí smrti - či lépe odkazu - Mistra Jana Husa. K této příležitosti se Česká televize rozhodla natočit třídílný historický film s Matějem Hádkem v hlavní roli, který by připomněl život a smrt našeho velkého reformátora. Kritika si na něm docela smlsla. Co na něj říkám já?


Období husitské revoluce patří v poslední době k těm nejdiskutovanějším částem naší historie. A není se čemu divit, vždyť obraz této doby je snad nejpokřivenější, zneužitý jak národním obrozením, tak ideologií bývalého režimu a zbavit ho toho balastu kolem rozhodně není jednoduchý úkol. Historici v čele s Františkem Šmahelem se o to usilovně snaží už delší dobu, ale je třeba, aby se skutečný obraz husitství dostal i mezi laiky. A právě takový úkol si dali i tvůrci této minisérie, která má Jana Husa ukázat konečně především jako člověka a ne jako trpícího Krista, jak ho představoval starší Vávrův film.

Knihomolův týden

Knihomolův týden #3

19:50

Tak tu sedím nad učením (krize římského světa a stěhování národů) a říkám si, že bych mohla sepsat článek do rubriky Knihomolův týden, protože ten tady už dlouho nebyl. Pořád mi zůstává rozum stát nad tím, jak rychle ten čas letí a já ho poslední dobou nějak nestíhám. Ach jo… Takže pojďme radši k samotnému článku…

Znáte to, zkouškové, člověk je tak trochu mimo realitu. A to platí i o mně. Ty nejtěžší zkoušky mě ještě stále čekají (konkrétně Středověk a Latinská četba = Caesar forever!), takže blogu se teď moc nevěnuji, ani příliš často nečtu články jiných blogerů. Když už mám chvilku, věnuji ji spíše čtení knížek. A to mě přivádí k tomu, co jsem v poslední době četla.

Prakticky celý květen u mě patřil jediné knize - Husitské epopeji 2. Je to vážně docela bichlička (přes 600 stran) a v době, kdy jsem se musela věnovat hlavně škole mi dala docela zabrat. Ale bylo to skvělé čtení a na recenzi se můžete těšit už brzy.
A teď, na konci měsíce jsem se pustila do knihy Fangirl, která mě hodně baví a je to přesně ta kniha, kterou chcete číst během náročného zkouškového. A připomíná mi Gilmorky!

5hvězdiček

Hvězdný prach | Příběh, který stvořila sama Fantazie

10:00

Byla jednou jedna malá, zastrčená vesnička jménem Zeď v Anglii. Své jméno dostala podle mohutné kamenné Zdi, která ji odděluje od tajemné Elfie, země plné magie, podivných tvorů a především nebezpečí. Proto je třeba obyvatele Zdi chránit, nikdo nesmí do Elfie vkročit. Kromě dnů, kdy se jednou za devět let koná zvláštní trh, na němž se mnohdy přihodí zvláštní věci…



měsíc v obraze

Duben v obraze

10:00

V poslední době nějak podivně vnímám čas. Ani si neuvědomuji, jak rychle letí, ale zároveň na konci měsíce už pomalu ani nevím, co bylo na začátku. A když si tak prohlížím fotky, které jsem během dubna nafotila, tak se mi ani věřit nechce, že ještě nedávno tak sněžilo a teď už je konečně krásně. Podívejte se na ty stromy na fotce, ještě úplně holé a teď už krásně obalené listím!


Takže v dubnu jsem…

audiokniha

Do ucha: Arsèn Lupin kontra Sherlock Holmes

13:51

Sherlocka Holmese můžu snad v jakékoli podobě a proto, když jsem narazila na tuto verzi v podobě audioknihy, neváhala jsem ani okamžik. Navíc, když zde v hlavních rolích vystupují dva mí oblíbení herci - Viktor Preiss jako Sherlock Holmes a Ivan Trojan v roli lupiče džentlmena Arsèna Lupina - nebylo zkrátka co řešit…


z mého života

Víkend na hradě Rožmberk

13:07

Možná už víte, že jsem minulý víkend byla v jižních Čechách na Rožmberku, kam jsem jela na pracovní školení. Právě tady totiž budu čtrnáct dní v srpnu pracovat a pořád mi připadá neskutečné, že jsem dostala tu příležitost mít brigádu na tak krásném místě. Ta dvanácti hodinová cesta tedy stála za to, ale přežít se to dalo a pohled na krásný hrad nad Vltavou mi to plně vynahradil a víkend jsem si hodně užila. A jak vlastně probíhal?

Přestože školení začínal až v sobotu, v devět hodin ráno, já musela z domu vyrazit už v pátek, v pět ráno. Kdybych vyjela později, tak nemám pomalu šanci se tam dostat. Nejdříve jsem se musela dostat do Ostravy, z Ostravy pěkně pohodlně RegioJetem do Prahy, z Prahy zase Studentem do Krumlova a pak konečně poslední fáze cesty na Rožmberk. Navíc si počasí řeklo, že mi to aspoň trošku zkomplikuje, takže v Krumlově mi začalo pořádně lít a já si doma zapomněla deštník. Ale o půl šesté večer jsem se konečně za deště vyškrábala na kopec k hradní bráně a mohla se ubytovat…

Ubytovna pro zaměstnance hned za hradní bránou, z okna nádherný výhled na celé malé městečko pod kopcem (který jsem si ale pořádně užila až v neděli ráno, když vysvitlo slunce), zkrátka úplná idylka. Od zkušenějších průvodců jsme my, nováčci, hned dostali nejrůznější rady, a vyslechli jsme mnohdy i dost vtipné historky, zkrátka to byl příjemný páteční večer. A i když jsem po té cestě padala únavou, snažila jsem se ještě před spaním naučit aspoň něco z průvodcovského textu, protože se nedá říct, že bych nad tím předtím seděla hodiny. Takže jsem nakonec usnula s "Rožmberskou síní" doslova na obličeji…
Školení nás čekalo až další den ráno. My nováčci jsme navíc absolvovali i prohlídku hradu, všechno si prohlédli a pak jsme sami museli předvést své schopnosti a před ostatními odprezentovat místnosti, které jsme se zatím stihli naučit. Jistěže jsem byla trochu nervózní, ale brzy to opadlo a vážně jsem si to užila, i když mi v hradních místnostech během delšího postávání na jednom místě mírně mrzly palce u nohou.

Odpoledne nás všechny pak čekalo školení o bezpečnosti, o tom, jak pracovat, co se od nás čeká atd. A pak přišla velice dlouhá přednáška o tom, jak se chovat k návštěvníkům, jak působit a vystupovat, na co si při svém chování dát pozor a podobně. Trvalo to neskutečně dlouho, asi od dvou do půl osmé večer a já bych nerada zabíhala do podrobností, nicméně abych byla upřímná, tak kromě toho, že si mám čistit zuby a mám být slušná, jsem se vlastně nic zvláštního nedozvěděla… Ale když to musí být, co člověk nadělá.

Následoval zase moc příjemný večer "na domečku" a příjemné slunečné ráno, které jsem využila k procházce do městečka. Je to krásné, klidné místo, pro člověka z velkého města ale poměrně nezvyk, supermarket rozhodně nikde neuvidíte. Jako by se tady zastavil čas, ale taková místa já ráda…

Tak to jen tak ve zkratce, jak jsem si užila jeden krásný víkend. Už se těším na provázení, které mě o prázdninách čeká. Pokud budete mít čas a chuť, klidně se pak zastavte, od 16.8. do konce srpna vás můžu provést :)

Knihomolův týden

Knihomolův (dvou)týden #02

22:19

Nerada přidávám dva články z jedné rubriky po sobě, ale bohužel, teď to tak vyšlo. Tentokrát to bude takové zhodnocení za dva týdny, protože minulý týden jsem jej přidat nemohla. Byla jsem totiž na Rožmberku na pracovním školení a bylo to tam moc fajn. Ale teď už tedy k tomu (dvou)týdnu…

Dva týdny od 13.4. do 26.4.

Přečteno a nakoupeno

V poslední době toho času na čtení nemám tolik, kolik bych chtěla. Za ty dva týdny jsem dočetla Oresteiu, což bylo čtení do školy, a Hvězdný prach od Neila Gaimana, který byl naprosto skvělý, pohádkový, magický a okouzlující. Určitě vám o něm napíšu i nějaký článek, až se k tomu dostanu…
Taky jsem si rozečetla druhou půlku Hostiny pro vrány, když už zase začal ten seriál a já ještě nemám dočteny knihy. Ale což, spoilery mi nevadí. Ale stejně jsem ji musela vzápětí zase odložit, protože mi přišel jeden velmi očekávaný recenzní výtisk - druhý díl Husitské epopeje od Vlastimila Vondrušky. Tak jsem se do něj hned pustila a musím říct, že zatím to je hodně dobré.

Knihomolův týden

Knihomolův týden #01

22:15

Na blogu She is a bookaholic jsem dnes objevila novou, zajímavou rubriku Knihomolův týden a řekla jsem si, že bych se mohla zapojit a sepsat vlastní článek. Dovolím si zde citovat autorku této rubriky: 

"Půjde o úplně jednoduchou věc. Na konci každého týdne zveřejním článek s knižními věcmi, které mě ten daný týden zaujaly… třeba zajímavá videa, články nebo i recenze jiných blogerů."
V podobném dubu budu psát i své články. Tedy doufám. Protože to už je můj kolikátý pokus zavést nějakou pravidelnou rubriku, že už sama nevěřím tomu, že se mi podaří psát ji pravidelně. Ale pokusím se. 

Týden od 6. - 12. 4.


Přečteno a nakoupeno

Co se čtení týče, tak to tento týden bylo dost ubohé. Vlastně jsem nepřečetla jedinou knihu, spíše jsem se věnovala škole a dalším věcem. Rozečetla jsem Oresteiu od Aischyla, což je četba do školy, ale nečekaně hodně se mi líbí. Taky každý večer pokračuju ve čtení Hvězdného prachu od Neila Gaimana. Ten mám rozečtený už opravdu dlouho, ale je to pro mě takové "čtení před spaní". Vždycky dám jenom kousek kapitoly než usnu.

z mého života

Čaj kdykoliv, kdekoliv a s kýmkoliv aneb Tea Tag

23:59

Toho názvu si zase tak moc nevšímejte, to jsem si jenom vypůjčila jednu svou oblíbenou hlášku ze seriálu Byli jednou dva písaři…  Důležité je, o čem ten dnešní článek bude a jak vyplývá z druhé části názvu, bude se jednat o tag. Těch se moc často neúčastním, protože mi upřímně často připadají docela hloupé a nesmyslné. Ale občas se mi podaří objevit nějaký, který mě zaujme a tak je to i s tagem o čaji, na který jsem narazila včera u Rachel Roo.


Čaj a knihy, to jde přece pěkně dohromady, ne? Miluju knihy a miluju taky čaj. Jak píšu v názvu - prostě kdykoliv.

čteme české autory

ČTEME ČESKÉ AUTORY

13:49

Knižní blogy jsou většinou plné sci-fi, fantasy a především young adult knih. Neříkám, že je to špatné, i já podobné knížky ráda čtu, ale v poslední době jsem se trochu více zaměřila na naši českou tvorbu. Přiznám se, že jsem se dlouho českým autorům obloukem vyhýbala a nechtěla jsem o nich pomalu ani slyšet. Vlastně ani nevím, čím je to způsobené, že se těmto autorům tak vyhýbáme, protože v naší knižní blogosféře opravdu jen málokdy narazím na českou tvorbu. A tak jsem si před pár dny řekla, proč to nezkusit změnit? Když jsem je začala číst já, proč by nemohli i ostatní? A tak se zrodil nápad na tento projekt…


Cílem tohoto dlouhodobého projektu by mělo být to, aby mladí čtenáři začali více číst českou tvorbu, a to jak tu klasickou, tak i současnou a zároveň také, aby se na knižních blozích začaly více objevovat články o takových knihách. 

A teď k mé představě, jak by tento projekt měl vypadat. Bude se skládat z dvou hlavních částí:

  • Kniha měsíce - na každý měsíc bych vybrala jednu knihu českého autora, kterou bych ráda přiblížila ostatním v sérii článků. V tom prvním bych knihu stručně představila, v dalším bych představila autora/ku a jeho/její další tvorbu, poté by následovala recenze na danou knihu, ukázka a úplně na závěr společná diskuze s dalšími čtenáři (pokud by o ni byl zájem).
  • Společné čtení - vždy v období dvou měsíců bychom "společně" četli jednu vybranou knihu českého autora či autorky. Dva měsíce volím z toho důvodu, protože jeden se mi zdá jako krátké období, ne každý za měsíc stíhá číst několik knih. Proto bych raději na jednu knihu dala dva měsíce. Vybíralo by se anketou (kromě prvního spol. čtení, kdy knihu vyberu na zkoušku já) a mohla by to být prakticky jakákoli česká kniha: klasika, současná beletrie, poezie, fantasy, sci-fi, young adult, zkrátka cokoli. Každý účastník by pak mohl sepsat na knihu svůj názor a také bychom o ní mohli společně diskutovat formou nějakého chatu. Ještě vám můžu prozradit, že první knihou, kterou bychom takto společně v průběhu května a června četli by bylo Vyhnání Gerty Schnirch od Kateřiny Tučkové.
Dále se mohou objevit:
  • Soutěže
  • Recenze na knihy českých autorů
  • Rozhovory
  • Tematické články
  • Diskuze
Pokud se chcete také zapojit, můžete. Zkuste přečíst alespoň jednu ryze českou knihu měsíčně, napište o ní článek nebo recenzi. Nebo pokud máte svého oblíbeného českého autora, zkuste ho ostatním představit.

Ráda bych také vytvořila seznam odkazů na články dalších blogerů, o české próze (a klidně i poezii). Zkrátka, aby tady postupně vznikl jakýsi rozcestník na články jiné.

Byla bych ráda, kdybychom se navzájem inspirovali a doporučovali si zajímavé knihy a pro tento účel jsem se rozhodla vytvořit online dokument, do něhož můžete psát i vy. Měl by sloužit k tomu, abyste ostatním doporučili nějakou zajímavou knihu či autora. Taky to bude možnost pro ty, kteří třeba nemají svůj blog, aby se mohli s ostatními podělit o svůj názor či doporučení. Jak na to vám upřesním později.

Pro příznivce Instragramu jsem vymyslela i hashtag, který můžete používat, pokud vyfotíte něco, co bude souviset s českou literární tvorbou: #ctemeceskeautory

Zatím je to všechno jen jakýsi koncept. Spoustu věcí musím ještě promyslet, domyslet a doladit. Ale tenhle nápad se mi zalíbil a doufám, že si najde své příznivce i mezi vámi. Co na něj říkáte? Zaujalo vás to aspoň trošku? Zapojili byste se?

Pokud máte nějaký nápad, jak by se to dalo vylepšit nebo nějakou připomínku, cokoli, určitě mi to napište do komentářů, budu ráda.

5hvězdiček

Ztracená manželka | Hrůzný i půvabný příběh z války

0:10

Příběhy, odehrávající se za druhé světové války příliš často nečtu. Zkrátka mi to nedělá moc dobře. Ale tentokrát jsem se rozhodla udělat výjimku. Popravdě ani nevím, co mě k tomu vedlo, ale knížka Ztracená manželka mě něčím zaujala a tak se stalo, že jsem si ji odnesla domů. Ale nečekala jsem, že ji v tak brzké době taky přečtu, to nemívám ve zvyku. Ale opět jsem udělala výjimku a knížku si přečetla. A mám chuť si ji přečíst znova a pak možná ještě jednou…



Týden v obraze

Týden v obraze

11:33

Nedávno jsem přemýšlela, že bych se zapojila do projektu 365, který mě zaujal. Jde v něm o to, každý den zachytit nějak nápaditě ve fotografii. Zkrátka si udělat takový fotografický deník. Ale záhy jsem zjistila, že to pro mě není to pravé ořechové. Jednoduše jsem nebyla schopná se přimět ke každodennímu focení, ukládání a upravování fotek. Jsem už prostě taková, nedokážu něco dělat s železnou pravidelností a tak jsem se rozhodla, že to nebudu lámat přes koleno. Na druhou stranu je to škoda, protože fotím ráda a jistí lidé mi to v nedávné době opět připomněli. Kdysi jsem fotila vcelku hodně a ráda bych se k tomu zase vrátila. A to i přesto, že mám úplně obyčejný a už docela dost starý Olympus, se kterým žádné zázraky nevytvořím. Ale to mi nijak zvlášť nevadí…

Zpět k věci. Když tedy projekt 365 padl, rozhodla jsem se to vyřešit jinak a to konkrétně touto rubrikou (ráda bych řekla, že pravidelnou, ale znáte mě…). Je to jednoduché, každý týden (snad) bych ráda zveřejnila několik fotek, které budou ten daný týden nějakým způsobem charakterizovat. Někdy jich může být více, někdy méně. Nevymýšlím si žádná pravidla. Jen bych ráda fotkami zachytila některé důležité (i ty méně důležité) okamžiky a vám tak dala možnost, nahlédnout zase trošku do mého života…

Voilà, několik málo fotek, kterými bych shrnula uplynulý týden…

doporučuji

Seriál Wolf Hall | Tak "trochu" jiní Tudorovci

19:12

Před měsícem shlédla světlo světa nová britská minisérie z dílny BBC s tajemným názvem Wolf Hall, za kterým se skrývá kostýmní drama z tudorovské Anglie. Filmů a seriálů s podobnou tématikou už tady sice bylo vcelku dost, ale když se něčeho chytí BBC, většinou to nemůže dopadnou jinak než skvěle. Což se u Wolf Hall ostatně i potvrdilo…

Tudorovci docela jinak…
Seriál Tudorovci patří mezi mé oblíbené. Byl to vlastně on, který stál na počátku mého hlubšího zájmu o historii a možná právě díky němu teď historii i studuji. Ale přece jen je to seriál dělaný pro velkou masu diváků, je plný nepřesností a hlavně zbytečné "akčnosti". Podobně je na tom i další seriál zabývající se tímto obdobím - The White Queen - který je pro změnu až příliš romantický a plný fantaskních konspiračních teorií (ale stejně ho mám ráda).  

adult

Šest doporučení z maturitního seznamu

23:27

Sama tomu nemůžu uvěřit, že je to už rok, co jsem se v tuto dobu pomalu ale jistě připravovala na maturitu. Zrovna včera jsem ve své mailové schránce narazila na rok starý E-mail od naší třídní paní učitelky, v němž nám připomínala, že máme do konce března odevzdat svůj seznam maturitní četby a to mi vnuklo nápad, podělit se s vámi o několik knih, které jsem si do toho svého maturitního seznamu zařadila, a líbily se mi natolik, že je ráda doporučím dál…



1. Quo vadis? - Henryk Sienkiewicz
Knížka, kterou jsem z našeho seznamu k maturitě přečetla jako první, hned v prváku, a tak je jenom správné, že i tady se objeví na prvním místě. Bohužel je to kniha, kterou si asi vybere málokdo a to je škoda. Ona totiž nepatří k těm nejkratším, má nějakých 500 stran a ze zkušenosti vím, že to je pro mnohé maturanty hodně. Ale samotné se mi několikrát osvědčilo, že ne všechny "tenké" knížky se čtou lehce a rychle. Vlastně jsem to měla spíše naopak, takovou Divou Báru jsem četla několik týdnů a ani ji nedočetla, zatímco třeba Janu Eyrovou nebo právě Quo vadis jsem měla přečteny velmi rychle.

filmy a seriály

Jak se čeká na Sherlocka…

20:20

Sherlock Holmes je pojmem už nějaký ten pátek. Geniální detektiv, který vstoupil do dějin před desítkami let. Ale teprve před několika lety se z něj stal celosvětový fenomén. Teprve poté, co si někdo v BBC řekl, že by se mohl natočit "jistý seriál", teprve poté, co do hlavní role obsadili jistého Brita a teprve poté, kdy z nenápadného Martina Freemana udělali jeho Watsona. Tak teprve poté vypuklo celosvětové šílenství a ze známého Sherlocka Holmese, jehož obdivovali především příznivci detektivních příběhů, se rázem stal "TEN" Sherlock Holmes, kterého milují tisíce lidí. Zní to krásně že? Ale má to i svůj háček. Prozatím se totiž natočily jen tři série, což by nebyla tak špatné, kdyby každá "série" neměla pouhopouhé tři díly. Chápete to? Tři díly! Ale to ještě pořád není to nejhorší, to teprve přijde… Na každou sérii totiž musíme čekat dva, opakuji DVA roky. Frustrující? Vítejte ve světě Sherlocka Holmese. Toho z BBC…

soutěž

Vyhlášení soutěže o Hedvábníka!

20:27

A je tady vyhlášení tří šťastlivců, kteří získají e-knihu Hedvábník od Roberta Galbraitha alias J. K. Rowling! Losování proběhlo pomocí random.org.


Soutěž proběhla ve spolupráci s portálem eReading.cz, který poskytl e-knihy.


Správně odpověděli a vylosováni byli:

číslo 4 - Kristý

číslo 6 - Jitka

číslo 11 - Dee

Vítěze jsem informovala E-mailem. 

Děkuji všem, co se zúčastnili a vy, co jste nevyhráli nezoufejte. Chystám totiž v brzké době další soutěž, takže příležitost ještě určitě bude.


z deníku průvodkyně

Jen se nebát něco podniknout…

0:50

Ve čtvrtek jsem dostala jednu skvělou zprávu. Zprávu, která mě moc potěšila a tak nějak "nakopla". Tak jsem si řekla, že bych vám o tom mohla napsat nějaký ten článek a podělit se o nadšení a třeba i inspirovat někoho dalšího. Ale pěkně popořadě a od začátku…

Pohled na Český Krumlov
Ten nápad se zrodil snad už před pár lety v hlavě mojí mamky. Ale teprve na přelomu minulého a tohoto roku získal konkrétní obrysy a začal se měnit v realitu. A o jakém nápadu to vůbec mluvím? O tom, sehnat si na léto brigádu. Ale ne tak úplně ledajakou brigádu, ale pokusit se sehnat místo jakožto sezónní průvodkyně na nějakém hradu či zámku. Abych se přiznala, tak já jsem ještě nikdy nikde nepracovala, pokud nepočítám praxi v mateřské školce. Jednoduše proto, že jsem to nikdy nepotřebovala. Když se to vezme kolem a kolem, tak si vystačím s málem a základní potřeby mi obstarávali přece jen rodiče, takže jsem nikdy neměla potřebu jít si nějaké peníze sama vydělat. Nicméně, řekla jsem si, že letos už je načase.

Ale co bych měla dělat? Supermarkety a smažení bramboráku jsem zavrhla prakticky okamžitě. Protože opět, nejde mi o peníze, ale o získání zkušeností a nejlépe o něco, co by nějakým způsobem souviselo s mým oborem a tím, čemu bych se chtěla v budoucnu věnovat, což je historie. No dobře, ale jaké možnosti v téhle oblasti mám? A pak mě to napadlo - průvodkyně na hradě či zámku, to by mohlo jít. Jenomže tuhle myšlenku jsem vzápětí zase zavrhla. To přece určitě nepůjde. Mají jistě své vlastní, stále průvodce, proč by měli mít zájem o někoho, kdo je úplně bez praxe a v životě to nedělal? Říkala jsem si, že tohle je poměrně prestižní záležitost a že to tudíž bude převážně takovým tím stylem "po známosti". Ale myšlenka se usadila v hlavě a hlodala a hlodala, až mi to nedalo, sedla jsem o notebooku a začala shánět informace…

5hvězdiček

Morantologie | Nebezpečně vtipná Caitlin Moranová

17:22

Morantologii jsme nějaký čas úplně obcházela bez toho, aby mě něčím zaujala a upoutala. Teprve, když mi ji v knihkupectví ukázal taťka s tím, že to vypadá vážně zajímavě, vzala jsem ji poprvé do ruky, abych si ji konečně prohlédla. A došla jsem k názoru, že to je pravděpodobně něco, co stojí za přečtení. Nespletla jsem se, stálo to za to…


soutěž

Zasoutěžte si o Hedvábníka!

0:00

Dneska pro vás mám něco speciálního! Něco, co tady už dlouho nebylo a to soutěž. A řekla bych, že tentokrát je to hodně lákavá soutěž, protože v ní můžete vyhrát jednu ze tří e-knih Hedvábníka, což je žhavá novinka od Roberta Galbraitha a zároveň pokračování skvělé detektivky Volání kukačky. Já osobně se na knihu opravdu hodně těším, vypadá snad ještě lépe než předchozí díl…

Soutěž probíhá ve spolupráci s portálem eReading.cz, který poskytl 
e-knihy do této soutěže.


Tak, ale teď už konkrétně k soutěži a k tomu, co musíte udělat, aby vám tahle 
e-kniha přistála ve čtečce:



  • Pečlivě vyplňte soutěžní formulář. Odkaz na něj najdete níže.
  • Najdete v něm celkem 6 soutěžních otázek, které jsou všechny zaměřeny na Roberta Galbraitha a jeho knihy. Otázky nejsou nijak těžké a určitě pro vás nebude problém je správně zodpovědět. (Problém by možná mohla dělat poslední otázka, ale věřím, že i s tou si hravě poradíte.)
  • Soutěž probíhá od dnešní půlnoci, tzn. od 23.2. od 00:00 a bude ukončena za 10 dnů, tzn. 4.3. 00:00.
  • Pomocí random.org pak vylosuji vítěze.
  • Vyhlášení soutěže bude na blogu zveřejněno 4.3. ve 20:00.
  • V případě výhry vás kontaktuji E-mailem.
Jednoduché, že? Tak zkuste štěstí ;)


3hvězdičky

Královnin gambit | Očima Kateřiny Parrové

17:47

Kdo aspoň občas zavítá na můj blog, tak už jistě ví, že historické romány mám ráda a obzvlášť v oblibě pak mám romány, odehrávající se v tudorovské Anglii, mém oblíbeném historickém období. Takže je myslím jasné, že román Královnin gambit, který vypráví příběh Kateřiny Parrové - poslední manželky Jindřicha VIII. - nemohl ujít mé pozornosti. A taky neušel. Očekávání byla vysoká a už samotná obálka, která je dle mého názoru více než vydařená, slibovala výjimečný příběh. Jak to tedy vidím po přečtení?

z mého života

Jak jsem (ne)přežila zkouškové…

23:23


A je to za mnou. Dnes konečně skončilo mé první zkouškové období a vlastně taky můj první semestr. A díkybohu mě čeká i semestr druhý, protože zkouškové jsem nakonec přece jen přežila. Ale byla to síla, to vám tedy povím.

Pro jistotu, kdyby náhodou ještě někdo nevěděl, co studuji, tak je to dvouobor historie - latinský jazyk a kultura. Jsou to skvělé obory a vážně mě baví, i když by někdo mohl říct, že latina je v dnešní době hodně nepraktická… a měl by pravdu. Ale je to prostě krásný jazyk a umět něco takové mi připadá vážně skvělé, tak co. To však nic nemění na tom, že je to pekelně těžký jazyk, vlastně jeden z nejtěžších vůbec a já se s tím docela potýkám, ale hodlám se s tím prát dál. No, ale teď už k tomu zkouškovému…

Pamatuji si, jak jsem těsně po vánocích mluvila o zkouškovém s mamkou a s neskutečnou sebejistotou jsem prohlašovala, že si myslím, že to všichni prostě zveličují, že to přece nemůže být tak těžké. A ta sebejistota mi vydržela přibližně do půlky ledna, kdy přišla první zkouška, která mi ukázala, že to s tím zveličováním přece jen nebude tak úplně pravda. Ale pěkně popořádku.

5hvězdiček

Píseň krve | Jak vypadá skvělý fantasy debut

23:19


Nemám ráda ty opravdu dobré knihy. Ty, které vás úplně pohltí a vy jste pak nuceni na ně neustále myslet. Ty, jejichž hrdinové se vám zaryjí hluboko do srdce. Ty, které se odehrávají v úžasném, promyšleném světě. Tak přesně ty nemám ráda. Tedy, abych byla přesnější, nerada je dočítám, protože po nich vždycky zůstane takové to smutné prázdno a já pak nejsem schopná dělat cokoli jiného, než myslet na příběh, který právě skončil… A to se mi stalo právě i u této výborné knihy, takže je jasné, že ji nenávidím skoro stejně tak, jako jsem si ji zamilovala. Pokud ale všechny knížky v tomto roce budou jako tahle první přečtená, čeká mě opravdu úžasný rok, ale zároveň také plný smutku a prázdna…

challenge

Co a jak plánuji číst v roce 2015…

14:28

Je už po polovině ledna, zkouškové v plném proudu a já jsem si zrovna dala pauzu od starověkého Říma, který mě čeká v úterý. Tenhle článek už mám rozepsaný hodně dlouho a hodně jsem váhala, jestli ho vůbec zveřejnit, protože mám pocit, že v letošním roce nutně potřebuji nějaké změny. Na některých se už pracuje a některé se zatím jen rodí v mé hlavě. A některé snad vyplynou časem. Myslím, že o něčem na ten způsob jsem se vyjadřovala už v tomhle článku. Tyhle dvě challenges tedy neberu jako nějaké závazné předsevzetí, ale rozhodně jako zábavu.

Tákže, v tomto roce jsem se rozhodla zúčastnit druhého ročníku velké knižní výzvy, kterou pořádá Nikki Finn. Zaujaly mě úkoly, vypadá to na zajímavou výzvu, takže ji určitě vyzkouším. Nutno dodat, že knížky se sice v jednotlivých kategoriích mohou opakovat, ale maximálně 3x.


Kromě těchto výzev by to ale chtělo i nějaké to knižní předsevzetí. (Jop, psala jsem to ještě předtím, než jsem si uvědomila, že dávat si předsevzetí je pěkná blbost.)  Nicméně, doma mi už prakticky přetéká knihovna nepřečtenými knihami, které se pořád hromadí a já se k nim stále nemůžu dostat, je třeba s tím něco konečně udělat. Akutně. V letošním roce si každopádně budu brát úplné minimum recenzních výtisků a raději se pokusím pustit se do knih, které mi tady leží třeba i několik let. A co si budeme nalhávat, jako recenzní výtisky si mnohdy beru knížky, které bych si sama od sebe ani nekoupila, třeba mě jen něčím zaujmou, ale nejsou zase tak dobré. A tak často zbytečně ztrácím čas knihami, které bych za jiných okolností ani nečetla, místo abych četla ty, na které jsem opravdu zvědavá, ale z těchto důvodů je musím neustále odkládat na neurčito.
Kromě toho bych ráda začala číst trošku jinou literaturu. Young Adult období mě asi definitivně opustilo, zkrátka mě ty knížky přestaly bavit, tak se zkusím poohlédnout jinde, po něčem, co mě zaujme. Ráda bych zkusila nějakou opravdu dospělejší literaturu…
Taky bych ráda dočetla některé série, které už mám rozečtené poměrně dlouho a ráda bych je už uzavřela nebo minimálně přečetla všechny díly, které u nás byly dosud vydány. K takovým sériím patří:
  • Zaklínač (!)
  • Píseň ledu a ohně
  • Kronika Královraha
  • Divergence
  • Outlander
  • Noční běžci
  • Marie Anttoinetta
Rok 2015 pro mě taky jistě bude rokem úžasných a skvělých knih. Z toho důvodu, že mám doma tolik nepřečtených knih, které mě všechny něčím zaujaly a vypadají skvěle, se dá předpokládat, že letos prostě budu číst především samé úžasné knihy, od kterých mám velká očekávání. 

A teď už samotná výzva:

z mého života

"Zprávy nebo srdcervoucí doják?"

0:19

Upozornění. Tenhle článek se trošku hodně vymyká obsahu tohoto blogu a vyjadřuje mou nutkavou potřebu vyjádřit svůj (snad poněkud kontroverzní) názor na současné dění. A možná bude takových článku v budoucnosti víc…

Ráda relaxuju u televize. A nejraději u těch co nejhloupějších pořadů, protože mě prostě baví smát se hlouposti lidí, takže se vcelku pravidelně dívám třeba na Prostřeno! na Primě. To mě vždycky zaručeně pobaví a já si dopřeju svou hodinku nechápavé kroucení hlavou a celkem pravidelných záchvatů smíchu. Ale včera jsem náhodou udělala menší výjimku a televizi jsem nechala zapnutou i po skončení tohoto úžasného a zábavného pořadu. A víte, co následovalo? Ještě úžasnější a ještě zábavnější pořad… v podobě televizních zpráv.

Na televizní noviny/kraviny se od jisté doby raději vůbec nedívám. Ale ten den jsem si řekla, že můžu přece jen udělat výjimku a kouknout, co se to v tom světě vlastně děje. Bylo to v den masakru v Paříži, kdy skupina muslimů vystřílela redakci jednoho satiristického plátku. A když jsem slyšela, že zprávy se budou věnovat především tomu, nechala jsem je jet a byla zvědavá, co se dozvím. A to jsem asi neměla dělat…

z mého života

"Hlavně si nedávat žádná předsevzetí…"

23:57

Čas? Něco málo po půl dvanácté v noci. OK, to by myslím šlo. To je poměrně brzy, ještě mám před sebou několik málo hodin, než se odeberu do říše snů, takže bych jeden článek možná stihla…


Už máme 5.1. Ne, vlastně za chvilku už bude 6. a to je síla přátelé. Ani jsem si nevšimla, že začaly Vánoce a najednou je po nich. A tak už logicky začal i nový rok. Fajn, když se řekne nový rok, hned mě napadají věci jako ZMĚNA, NOVÝ ZAČÁTEK, PŘÍLEŽITOST a PŘEDSEVZETÍ

Ano, kdo by si je nedával, vždyť Nový rok je ideální příležitost k tomu, říct si: 

  1. Přestanu být líná. - Cha, tak to asi fakt nehrozí…
  2. Začnu si věci více organizovat. - 2x cha, stejné jako u bodu číslo 1
  3. Budu se pravidelně učit. - Nikdy. Učení je zlo. A navíc to stejně neumím.
  4. Zkusím držet dietu a začnu cvičit. - K čemu, stejně u toho nikdy nevydržím…
  5. Budu více číst, trávit méně času u Ksichtbuku, nebudu zabíjet čas sledováním zbytečných seriálů, budu psát více článků, budu chodit dříve spát, budu, budu, budu a budu.
Ano, i taková předsevzetí jsem si kdysi dávala. A víte co? Snad nikdy jsem nebyla schopná dodržet ani jedno. Ani jedno jediné pitomé předsevzetí. Ale kde je chyba?

Chyba je v tom, že to jsou buď věci, které nejsem moc schopná změnit (jako třeba to, že nejsem schopná organizace a pořádku) nebo jsou to prostě věci, na kterých mi v současné době zase tak nezáleží (držení diety) nebo ve skutečnosti necítím velkou potřebu je měnit (styl mého učení). Ale Nový rok s sebou vždycky přináší tu naději, že se najednou něco zlomí, že se něco úplně změní, že se změním já. Ale ve skutečnosti to vůbec není pravda, protože Nový rok je přece den jako každý jiný, není ničím speciální. Všechno je to jednoduše jenom pokrytectví, protože většinu věcí jsem schopni změnit hned, teď, okamžitě, když si uvědomíme, že změnu vyžadují. Není třeba proto čekat na Nový rok. A pokud to třeba je, pak je jasné, že nám na změně té dané věci zas až tak nezáleží…

A proto jsem si letos dala jediné předsevzetí - že si nebudu dávat žádná předsevzetí. Prostě to nechám na osudu, nechám to plynout a uvidím, jak se budou věci vyvíjet. A víte co? Mám z toho dobrý pocit. A vůbec mám dobrý pocit z roku 2015. Myslím, si, že to bude šťastnější a lepší rok než byl ten předchozí, i když nevím proč. Prostě to tak nějak cítím. A vlastně se to už začíná v určitých směrech snad i projevovat. Vážně mám pocit, že s příchodem nového roku se něco změnilo. Jako by se pomalu rozplývala nějaká mlha, která byla přede mnou a cesta náhle začíná být zřetelnější a já vidím, jak se v dálce začíná cosi rýsovat… Tak že by Nový rok přece jenom nakonec nebyl tak úplně obyčejným dnem? Kdo ví. Ale nechci to zakřiknout, uvidíme, jak se budou věci vyvíjet…

A co vy a novoroční předsevzetí? Dáváte si je? A podaří se vám je vždycky všechna splnit? 


4hvězdičky

Zaklínač - Bouřková sezóna | Návrat Bílého vlka

21:52

Už je to nějaký ten pátek, co světlo světa spatřil, díky polskému spisovateli Andrzeji Sapkowkému, Geralt z Rivie, bělovlasý zaklínač, jehož řemeslem je chránit lidi před nejrůznějšími krvelačnými monstry. Geralt se stal postavou, jež se nesmazatelně zaryla do srdcí mnoha fanoušků fantastiky. Vždyť, kdo by si neoblíbil toho nelidského mutanta, který je však mnohem lidštější než většina lidí? Jeho popularita ještě stoupla, když se stal také hlavním hrdinou počítačové herní série (která je mimochodem velice vydařená).

Andrzej Sapkowski sepsal dvě povídkové sbírky s Geraltem v hlavní roli a pak navázal rovnou celou pětidílnou ságou, v níž se Geralt musí vyrovnat s nástrahami, které mu určil sám Osud. A teď, po mnoha letech, se do světa Zaklínače vrátil, aby nám vyprávěl další z Gelatových mnoha dobrodružství. A že to byl nečekaný a překvapivý návrat!


Popular Posts

Like us on Facebook

Flickr Images