Koralina | Dobrodružství nebo noční můra?

21:53

Pohádky jsou více než pravdivé: ne tím, že nám tvrdí, že existují draci, ale proto, že říkají, že draky je možné porazit. (- G. K. Chesterton)
Takto začíná tajemný příběh z pera mistra vypravěče Neila Gaimana a rozhodně ne náhodou. Tato věta totiž dokonale Koralinu vystihuje. Na jednu stranu je to vlastně taková pohádka pro děti, na druhou tak docela ne. Koralina je především docela strašidelným, temným příběhem, vyprávějícím o jednom podivném domě, v němž žijí ještě podivnější lidé a který skrývá velké nebezpečí…


Všechno začíná poté, co se malá, zvídavá Koralina spolu se svými rodiči, kteří na ni věčně nemají čas, přestěhuje do nového domu. A protože rodiče na ni vážně věčně nemají čas, začne se brzy nudit, jak už to tak u malých zvídavých holčiček bývá. Nejdříve poznala poněkud zvláštní sousedy, pak prozkoumala zahradu a nakonec objevila ty dveře. Podivné, zazděné dveře, které na první pohled nikam nevedly. Jenomže když je jednoho dne Koralina znovu otevřela, nebyla za nimi zeď, ale dlouhá, temná chodba a tak se ta malá, zvídavá holčička rozhodla, že to prozkoumá. A to byla chyba…

Když Koralina prošla těmi dveřmi, měla jsem spolu s ní pocit, že jsem vstoupila do noční můry, v níž hrají roli děsiví druzí rodiče, knoflíky místo očí a uvězněné duše dávno zemřelých dětí. Ta knížka má jen něco málo přes sto šedesát stran, je to spíše taková novela a přesto je toho v ní tolik! Tak neskutečný, snový, tajemný a hrůzostrašný příběh, že mi nad ním zůstává rozum stát. Gaiman je prostě mistr. Dokonale pracuje s imaginací, neplýtvá slovy a přesto má čtenář pocit, že ho ten příběh úplně pohltil. Neil Gaiman jednoduše dokáže vytvořit úžasnou atmosféru, zajímavý, originální příběh a především se umí vcítit do malého dítěte, což je v dospělosti hodně těžké. Velmi také oceňuji, že nikdy úplně neodhalí, co je vlastně to zlo v jeho příbězích zač. Z toho občas běhá mráz po zádech…


 Moc se mi líbí jedna věta, kterou Gaiman napsal v doslovu ke Koralině:

"Když začali lidé knihu číst, zjistil jsem, že zatímco děti ten příběh považují za dobrodružství, dospělí z něj mají noční můry."
Koralina na mě prostě silně zapůsobila a přesně to jsem od ní taky očekávala. Gaimanův styl mi totiž neskutečně sedl. Je to totiž člověk s nekonečnou fantazií, který příběhy jen tak nepíše, jako by je spíše kouzlil… Přečtěte si to, i když už třeba dávno nejste děti, to vůbec nevadí. Spíše naopak. Možná zavzpomínáte, jaké to bylo, být malým, zvědavým a neposedným dítětem, před nímž ležel svět (světy). S Koralinou zažijete jedno velké dobrodružství, díky kterému zjistíte, co se ukrývá za zrcadly, užijete si svoje se zlu rukou a postavíte se tváří v tvář druhé matce, zachráníte její skutečné rodiče před osudem horším než smrt a zvítězíte proti drtivé přesile. A samozřejmě, jak tvrdil Terry Pratchett: 

"Až ji dočtete, už nikdy se na knoflíky nebudete dívat jako dřív."

O zdařilé (a děsivé') ilustrace se postaral Dave McKean. Skvěle podtrhují mrazivou atmosféru!

Koralina se dočkala i svého filmového zpracování Koralina a svět za tajnými dveřmi.

You Might Also Like

1 komentářů

  1. Já nevím...četla jsem Oceán na konci uličky a doteď nedokážu říct, co si o tom vlastně myslím. Bylo to hrozně děsivé, takovým způsobem, který nemám ráda. Od Gaimana mám moc ráda Nikdykde, ale na tohle bych asi neměla odvahu.

    OdpovědětVymazat

Moc děkuji za každý komentář!

Popular Posts

Like us on Facebook

Flickr Images