Knihomolův týden (1. týden)

20:00

Tak nám začal nový rok a některým z nás zase i zkouškové. A tak tu sedím nad učením na úterní zkoušku z římské literatury, které mě překvapivě i docela baví, antická literatura je i docela můj šálek kávy. Ale protože prokrastinace je strašně super věc, kterou provozuji poměrně často, dostala jsem se k sepisování tohoto článku. Jak moc ráda bych tyhle články zveřejňovala každý týden, ale znáte to, nedávám si taková předsevzetí, protože to stejně nikdy nesplním (už jsem zmínila, že prokrastinaci se věnuju dost často?)

První týden nového roku (ten předchozí nepočítám, to byl ještě z části prosinec) byl pro mě hlavně ve znamení dvou hořko-sladkých konců. Včera jsem totiž dočetla poslední díl Zaklínačské ságy, Paní jezera od Andrzeje Sapkowkého a nemohla jsem se z toho vzpamatovat. Ještě teď vlastně pořádně nemůžu. Na konci jsem si hezky pobrečela a potom hodiny nechápavě kroutila hlavou, proč mi to tady na polici kruci leželo více jak tři roky! Během listopadu a prosince jsem přečetla Křest ohněm a Věž vlaštovky a doufala jsem, že Paní jezera do konce roku ještě stihnu, ale bohužel. Nicméně, byl to skvělý start, do nového roku jsem si snad nemohla vybrat lepší knihu. Pro mě je to po Pánovi Prstenů nejlepší fantasy, které taková Píseň ledu a ohně nesahá ani po kotníky. A trojice Geralt - Ciri - Yennefer jsou pro mě snad nejlepšími knižními charaktery, které u mě snad překonaly i Aragorna (no dobře, to možná úplně ne). Zkrátka a dobře, je to srdcovka, která se mi vryla hluboko, hluboko do srdce a je mi jasné, že si jednou celou sérii přečtu znova a tentokrát pěkně bezprostředně za sebou.


Co se toho druhého konce týče, tak ten se netýká knih, ale je pro mě neméně významný. Skončil totiž můj nejoblíbenější seriál Panství Downton. Jeho poslední díl jsem shlédla dneska dopoledne, kdy jsem se dočkala českého překladu, takže jsem si ho pěkně vychutnala. No jo, taky jsem si pěkně zabulela, ještě více než u Zaklínače. A je mi úplně fuk, že to skončilo snad až příliš idylicky, příliš šťastně, skoro jako pohádka. Ten seriál si to zasloužil. Nádherné. Na jednu stranu se mi moc líbí, jak to skončilo, na druhou chci něco více, další pokračování, stejně jako u Zaklínače. Ach jo, nesnáším konce. Ale všechno pěkné jednou končí… Aspoň jsem na Vánoce dostala tuhle úžasnou knihu…



KNIHY…

Co se týče knih, které mě tento týden zaujaly, tak musím říct, že se snažím po nich moc nekoukat. Přece jen, je po Vánocích, díky kterým tady mám zase slušnou zásobičku nových knížek, takže další prostě NEPOTŘEBUJU. Kecám, nové knihy potřebuju vždycky, ale chvilku se můžu krotit, ne? Zaujala mě ale třeba kniha českého autora Romana Bureše - Propast času, o které ve svých videích mluvila i Rodaw. Námět je více než zajímavý, prolínání časů, minulosti, budoucnosti a přítomnosti a hodnocení 100% na Databázi knih? Tomu dlouho neodolám.

Pak jsem zajásala nad zprávou, že vyjde Velká kniha příběhů Sherlocka Holmese, ale až 30. listopadu. I tak je to dobrá zpráva. Neil Gaiman a Sherlock Holmes? To chcete přátelé, to chcete a musíte mít!

A špatná zpráva? G. R. R. Martin oznámil, že Vichry zimy nevyjdou před premiérou 6. řady, protože to samozřejmě nemá dopsané. Upřímně, čekala jsem to a nijak mě to nepřekvapilo. A ani mu to nemám za zlé. Ten tlak, který je na něj vyvíjený musí být strašný a vůbec mu to nezávidím, Já bych takhle psát nemohla. A jsem ráda, že to nedělá na sílu a že pokud to nejde, tak to prostě nejde a čeká až to půjde, aby ten příběh byl co nejdokonalejší a nejde mu o to, jednoduše něco zpatlat, aby utěšil fanoušky a tvůrce seriálu a vytřískal z toho prachy. Takže mi to ani nevadí. Ostatně, Tanec s draky jsem stále nečetla a nemůžu říct, že by to byla moje priorita číslo 1.

Tento týden jsem si taky jednu knížku přece jen pořídila (jak jinak). Ale na mou obranu - je z Databáze knih, takže se to tak úplně nepočítá, ne? Je to Mapa času, kterou jsem si chtěla pořídit už dávno a teď jsem se docela vyděsila, protože už je téměř všude vyprodaná. Takže jsem si ji pořídila z bazaru a těším se na ni.


FILMY A SERIÁLY…

Volný čas samozřejmě pořád zabíjím i seriály. Panství Downton skončilo, takže je třeba ho nahradit něčím novým (ono je vlastně nenahraditelné, ale víte, jak to myslím, ne?). Zkouším proto nový francouzský seriál Versailles, což je jen tak mimochodem i nejdražší seriál v historii Francie. Zatím jsem viděla první díl a není to špatné, i když, že by mě to nějak extra uchvátilo se také říct nedá. Zkrátka budu sledovat dál a uvidíme…


Ještě se musím vrátit do minulého týdne, kdy byl odvysílán speciální díl Sherlocka od BBC. Velká to událost. A byla to pecka. Absolutní šílenost (a nikdo mi nevymluví že duo Moffat-Gatiss na ničem nejede), která zamotala všem fanouškům hlavy, ale jednoznačně pecka. Jenom toho bylo málo, strašně málo, ale s tím my nic nenaděláme, takový je prostě Sherlock.


Někdy v té době jsem taky shlédla film Marťan s Mattem Damonem v hlavní roli, který je natočený podle stejnojmenné knížky od Andyho Weira a ten se mi taky moc líbil. Až teprve včera jsem se pustila do knižní předlohy a už teď je mi jasné, že se mi bude líbit ještě mnohem více než film.

VIDEA, BLOGY, VOLNÝ ČAS…

Zbytek volného času vyplňuji videi z YouTube. A protože mám "zaklínačské" období, tak jsou to převážně videa týkající se Zaklínače. A protože mám strašně ráda i hry, jsou to převážně videa z hry The Witcher 3. Kéž bych si ho mohla zahrát! Ale bohužel, chybí technika. Aspoň teda projíždím ta videa. Například…


Nebo…


A zatím můj favorit, protože prostě Geralt a Ciri. Protože jejich vztah je výjimečný, protože ty dva mám hrozně ráda…


Tohle je jednoznačně nejepičtější hra a pevně věřím, že si ji jednoho krásného dne zahraju. A aby toho nebylo málo, tak mi momentálně v pozadí pořád hraje soundtrack z hry, který je samozřejmě - jak jinak - taky dokonalý.


A málem bych zapomněla. Volné večery teď doma netrávíme pomalu jinak než hraním nové deskovky, kterou nám nadělil Ježíšek pod stromeček. Je to geniální hra Civilizace. A když říkám (píšu) geniální, tak opravdu myslím geniální. Každá hra je docela jiná, je tam velké množství možností, jak zvítězit, na co se zaměřit. Nikdy bych neřekla, že mě strategická hra bude tak děsně bavit, ale je to tak. Nejradši bych hrála pořád a zkoušela nové a nové varianty a možnosti, jak stvořit a zapsat do dějin vlastní slavnou civilizaci. Jestli rádi hrajete deskovky nebo třeba hledáte nové možnosti, jak trávit volný čas se svými blízkými, zkuste tohle. Prvních pár her je sice docela peklo, než se všechno naučíte a zvyknete si na to, ale pak to rozhodně stojí za to.


Tak to byl můj první týden v roce. Jaký byl ten Váš?

zdroj obrázku Civilizace
zdroj obrázku Sherlock

You Might Also Like

0 komentářů

Moc děkuji za každý komentář!

Popular Posts

Like us on Facebook

Flickr Images