Jeden den | (Ne)obyčejný příběh ze života

19:21

Jeden den patří k těm knihám, jejichž přečtení jsem několik let bůhvíproč odkládala. Její čas přišel teprve nedávno, na konci léta, kdy jsem měla chuť přečíst si nějaký příběh "ze života", tak trochu romantický a vtipný, prostě něco, co by mě nakoplo v poněkud komplikovaném a složitém období. A myslela jsem si, že Jeden den bude výbornou volbou… 


Nakonec to ale dopadlo trochu jinak, protože jsem od knížky dostala něco docela jiného než co jsem čekala, přesto nemůžu říct, že by se mi nelíbila. Jeden den vypráví životní příběh dvou lidí, Emmy a Dextera, kteří spolu stráví noc po promoci a… zamilují se do sebe. Zní to docela prostě a tuctově, že? To by to ale nesměl psát David Nicholls. Ten se totiž rozhodl vyprávět jejich příběh v průběhu dvaceti let, prostřednictvím jednoho jediného dne každý rok. A tak se s Emm a Dexterem setkáváme pouze každého 15. července od roku 1988 do roku 2007. Poznáváme je jako dva mladé lidi plné elánu, ideálů a velkých plánů do budoucna. A postupně sledujeme, jak se jejich plány mění a bortí a jak jim život hází klacky pod nohy. Jsme svědky jejich velkých životních kroků, zklamání i radostí. Až do konce…

Na jednu stranu se mi to opravdu líbilo, na druhou mě děsně štvalo, že nevím, co všechno se stalo během celého toho roku a že si musím tolik sama domýšlet. Ale právě to dělá tuhle knížku jedinečnou, zajímavou a svěží. To a pak taky ten dokonalý "britský" styl. Vážně je hodně znát, že autor je brit, v knize nechybí typický britský humor a vážnost, ani části, které by možná někdo jiný označil za rozvleklé. Ostatně i na zadní straně obálky najdete větu, že se jedná o dílo v nejlepší tradici britské romantiky a mně nezbývá než s tím souhlasit.

Rozhodně to však není jenom a jenom romantika, to vůbec ne. Je to vážně příběh ze života se vším všudy, takže je taky pěkně komplikovaný, jako život sám. Emm a Dex se milují, chtějí spolu být, je to přece tak jednoduché, a přesto se téměř dvacet let míjejí a osud jim nepřeje. Musím říct, že jsem se v Emmě docela často viděla a chápala jsem její skeptický pohled na svět, zatímco Dexter mě jednoduše štval, ale to je jenom můj problém, protože charaktery jsou vykresleny skvěle, všechny působí velmi realisticky.


A Jeden den je o lidech. O jejich úspěších i prohrách. Je to o krizích a šťastných chvílích v životě. Je to krásné a ve výsledku hrozně smutné. Pokud jsem chtěla něco, co by mě "nakoplo" a dodalo energii v těžké chvíli, tak tohle nebyla právě nejlepší volba, protože mě to spíše uvrhlo pomalu až do deprese. Potřebovala jsem něco veselého a optimistického a místo toho jsem dostala něco tak silně realistického. 

Přečtení téhle knížky pro mě bylo asi jako ledová sprcha, jako by na mě řádky přímo řvaly - nebuď hloupá, život není pohádka a takhle to v něm prostě chodí. Tak jo, díky. Jeden den mě prostě emocionálně vyždímal. Ale to rozhodně neznamená, že je to špatná knížka nebo že se mi nelíbila. Spíše naopak. Bylo to jednoduše hodně skutečné a to je vlastně dobře. David Nicholls je skvělý spisovatel a až budu příště zase potřebovat otevřít oči, zkusím sáhnout po nějaké jeho další knize. 

P.S. Doporučuji shlédnout také filmové zpracování s Anne Hathaway a Jimem Sturgessem v hlavních rolích…

You Might Also Like

1 komentářů

Moc děkuji za každý komentář!

Popular Posts

Like us on Facebook

Flickr Images